Tahle československá pohádka mi v dětství zlomila srdce. Šafránková si zasloužila lepší konec

Příběh této pohádky znají skoro všichni, ale na její konec nebyl připravený nikdo. Připravte se, tohle vám taky zlomí srdce. 

Na pohádkách je skvělá jedna věc – že skoro vždycky skončí dobře. Všichni je máme rádi právě kvůli tomu. Nehledě na to, jak je zápletka velká nebo náročná na vyřešení, vždycky skončí dobře. Hlavní hrdinové se zamilují a záporák je poražen. Tak nějak by se dal shrnout děj většiny pohádek. Existuje však jedna, která je úplně jiná. Místo toho, abychom se při ní odreagovali a vypnuli hlavu, jsme brečeli. Už jste tento srdcervoucí příběh viděli?

Jedno oko nezůstane suché

Na světě je jen málo pohádek, které nás dokáží rozesmutnit. A Malá mořská víla je jednou z nich. Nejedná se o původní námět, ale o českou verzi této ultra smutné pohádky. Pokud nejste připraveni usedavě plakat před televizí, raději se na ní nedívejte. 

Malá mořská víla z roku 1976 vznikla rukou Karla Kachyni, českého režiséra. Původním námětem je pohádka Hanse Christiana Andersena z roku 1836. Naše verze však umí chytnout za srdce tak trochu více. Možná je to kvůli známému prostředí a možná také kvůli známým tvářím. Jedno je však jisté, tento snímek nám divákům dokáže zlomit srdce pokaždé, co ho vidíme. A není divu.

Příběh, který chytne za srdce

Řada z vás bude příběh Malé mořské víly znát. Možná dokonce v dětství zlomila srdce i vám. Pro ty ostatní, kteří měli to štěstí a tomuto životnímu zklamání se vyhnuli, rádi příběh přiblížíme. Pokud vám v průběhu budou slzet oči, my jsme vás varovali!

Hlavní postavou není princezna, jak bychom od pohádky mohli očekávat. Je to mořská víla, která žije v kouzelném podmořském světě. Nejmladší vílu z celkem 12 sester, a zároveň hlavní postavu, si zahrála Miroslava Šafránková, sestra Libuše Šafránkové. Je to právě ona, která neustále touží po lásce a sní o životě nad hladinou moře. Jakmile dosáhla odpovídajícího věku, rozhodla se vyplout nahoru, aby spatřila svět lidí.

Při vyplutí spatří prince (Petr Svojtka), který ztroskotal na moři. Malá mořská víla se rozhodne ho zachránit a přitom si všímá, jak krásný je. Pochopitelně se do něj okamžitě a hluboce zamilovává. Plánuje si s ním zářivou budoucnost a samozřejmě očekává, že si ji zapamatuje a ideálně, že city opětuje. Rozhodne se proto pro radikální krok.

Láska, která nemohla vyjít

Světy pod mořem a nad mořem se příliš nepropojují, ba naopak jsou úplně odlišné. Člověk nemůže žít pod vodou a mořská víla naopak nepřežije bez vody. Víla proto musela přistoupit na krok, díky kterému oba světy propojila. Zašla za čarodějnicí a domluvila se s ní na velké výměně. Za to, že z víly udělá lidskou dívku požadovala jednu z nejdůležitějších vlastností, které měla – její hlas. Víla byla připravena dát vše, aby se mohla stát lidskou osobou a získat lásku prince.

Právě v této části pohádky přichází ten zlomový moment. Smutná část, která všechny překvapí. Po tom, co se víla nechala přeměnit na lidskou rasu, se viděla s princem. Tady bychom všichni čekali ten šťastný konec, ve kterém bude princ skákat radostí, že vílu našel a mohou spolu žít šťastně až do smrti. Takhle to v této pohádce však neskončí. Víla nemá hlas, a tak princi nemůže vyjádřit lásku. Navíc princ má oči pro jinou – princeznu. 

Sophiina volba

Princ je víle sice vděčný za záchranu, ale její city neopětuje. Víla je ze všeho pochopitelně zklamaná a zničená, ale i tak je postavena před složité rozhodnutí. Může buď skončit princův život a stát se opět mořskou vílou, a nebo zemřít a stát se mořskou pěnou.

I přes všechnu bolest si raději vybere druhou možnost, protože má prince příliš ráda na to, aby mu ublížila. Na samém konci pohádky se tak můžete dočkat prvků sebeuvědomění, zoufalství, ale zároveň empatie a potlačení svého ega. Jako malé děti jsme tomu nerozuměli, ale nyní je nám jasné, co chtěl pohádkou autor říci.

Pro diváky je to smutná záležitost

I přes to, že se jedná o srdcervoucí příběh, si jej řada lidí zamilovala. Dokazují to divácká hodnocení napříč filmovými portály a databázemi. Stejně tak řadu lidí pohádka zničila. Troufneme si říci, že takových byla většina. Jako příklad si můžeme uvést recenzi „Ve svých osmi letech jsem byl na premiéře v kině. Sejmulo mě to,” kterou zveřejnil na portále csfd.cz uživatel Mr. Apache.

Z ní je jasné, že i když se jednalo o pohádku, děti z ní nadšené úplně nejsou. Aby také ano, když se jedná o smutnou realitu života, ve kterém ne všechno končí dobře. Co říkáte na tuto pohádku vy? 

Zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, fdb.cz