Marvan léta tajil milenku. Pak ji našli mrtvou. Komunisté rychle případ uzavřeli jako sebevraždu. Nebyla to ale vražda?
Jaroslav Marvan předvedl svůj nejlepší herecký výkon v roli pedantského a protivného revizora v komediích s Andělem. Není divu, že svou postavu zahrál tak přesvědčivě – i ve skutečnosti byl totiž přísným sucharem. Kolem jeho osoby se navíc rojilo pár děsivých tajemství.
Filmy s Jaroslavem Marvanem neodmyslitelně patří k tomu nejlepšímu, co česká kinematografie nabízí. Jeho role jsou nezapomenutelné a právem můžeme Marvana označit za legendu českého filmu. Skutečný hercův život byl plný spekulací, pomluv, vášně i obvinění.
Osudové setkání v Národním divadle
Herec žil několik let ve spokojeném manželství se svou ženou Marií, které nikdy neřekl jinak než „Márinka“. S tou sice neměli společné děti, ale vždy se navzájem podporovali. Přesto se však jednoho osudného dne Marvan v Národním divadle seznámil s Alenou Jančaříkovou. Herečka byla o šestadvacet let mladší a z prvního manželství měla dva syny, Petra a Tomáše (Petr Jančařík se později stal oblíbeným televizním moderátorem).
Marvan se do mladičké herečky bláznivě zamiloval a svou láskou k ní se nikdy netajil. O jeho mimomanželském vztahu dokonce věděla i jeho Márinka. Z manželova poměru sice byla nešťastná, na rozvod však nikdy ani nepomyslela.
Z milostného vztahu mezi Marvanem a Jančaříkovou se dvojici narodila dcera Alenka. V té době bylo herci šedesát let. Svou malou dceru naprosto zbožňoval, pravidelně ji navštěvoval i po rozchodu s její matkou a poctivě na ni platil výživné.
Řidič limuzíny se na herečku nedozvonil
Pro Alenu byl rok 1961 nejšťastnějším obdobím života. Radost jí dělala její roční dcerka a také velmi úspěšná herecká kariéra. V Národním divadle získala hlavní roli a také byla vybrána, aby oficiálně přivítala polské herce, kteří se vydali do pražského divadla hostovat. Společně s nimi se měla Alena vydat pozdravit i ministra kultury. Připravila si tedy úvodní řeč a těšila se na nový životní zážitek.
Ten den ráno přijela pro herečku před její byt limuzína, aby ji na slavnostní akci odvezla. Ani po opakovaném zvonění však nikdo nevycházel ven. Řidič tedy po pár desítkách minut odjel pryč, avšak řediteli divadla to přišlo nanejvýš podezřelé. Alena byla totiž vždy spolehlivá, dochvilná a na přivítání polských herců se velmi těšila.
Do jejího bytu tedy režisér poslal hereččinu sestru Evu společně s několika dalšími herci. Jakmile vykopli dveře bytu, naskytl se jim hrůzný pohled. Čtyřiatřicetiletá Alena ležela na podlaze mrtvá. Na zemi byla spousta krve, roztrhané oblečení všude kolem a rozbitý telefon. „První verze byla, že to je demonstrativní sebevražda,“ svěřil se v pořadu 13. komnata Alenin syn Petr. „Byl to ale nesmysl. Měla několik úderů v obličeji.“
Ani hereččina sestra Eva nesouhlasí s verzí sebevraždy: „V bytě jsme byli za doprovodu policie pro oblečení a byl v takovém stavu, v jakém z něho moji sestru odvezli. Vše rozházené, rozbitý telefon na zemi.“ Dodnes se pozůstalí shodují na tom, že Alenu Jančaříkovou někdo úmyslně usmrtil.
Kdo nepřál jejich vztahu?
Na řadu přišla spousta hypotéz a nepodložených tvrzení. Většina pozůstalých se dodnes domnívá, že šlo o vraždu. Pachatelem podle nich mohl být někdo, kdo vztahu Jančaříkové s prvorepublikovým hercem nepřál. Pravdu už se asi nikdy nedozvíme.
Alenině synovi Petrovi bylo v době vraždy pouhých devět let. „Mám obrovský blok vzpomínat, jak to s maminkou bylo. Kdo to udělal – a proč. Jako dítě jsem to vytěsnil,“ přiznal moderátor pro 13. komnatu s tím, že je pro něj matčina smrt stále velmi bolavé téma.
Policie v čele s komunisty ale měla v den tragické události jasno – jednalo se o demonstrativní sebevraždu. Herečka se podle nich otrávila svítiplynem. To, že byla celá situace velmi podezřelá, nikoho z Ústředního výboru KSČ nezajímalo. Nebylo zkrátka v zájmu tehdejší kulturní politiky, aby byl kdokoli z Marvanova okolí obviněn z tak obrovské tragédie, která se herečce a jeho současné milence stala, obzvlášť když se spekulovalo o vraždě.
Marvanova kariéra přežila tři režimy
I po velké tragédii v podobě smrti Aleny Jančaříkové pokračovala Marvanova herecká kariéra dál. Po roce 1973 si zahrál v dalším legendárním filmu Noc na Karlštejně, avšak tato role už byla jedna z jeho posledních. Herec onemocněl rakovinou a často trávil své poslední dny v nemocnici. V roce 1974 zemřel a spolu s ním odešlo i možné vysvětlení Aleniny smrti. Na herce nicméně dodnes vzpomínají jeho fanoušci. Nelze mu totiž upřít, že patřil mezi naše nejvýznamnější herce.
Zdroje: blesk.cz/clanky, ahaonline.cz, lifee.cz, medium.seznam.cz, cnn.iprima.cz, blesk.cz.
