Mnohými nenáviděná událost letos připadá na 27. října: Politici se ji už roky snaží zrušit
Každý rok se v Česku, a vlastně i v mnoha dalších zemích po celém světě, opakuje událost, která dokáže rozdělit společnost více než téměř jakékoli politické téma. Ano, řeč je o změně času! Letos se 27. října ručičky hodin posouvají o hodinu zpět, a tím nás oficiálně uvrhnou do zimního času. Na první pohled se to může tvářit nevinně – jedna hodina sem, jedna hodina tam. Ale jak hluboce tato událost zasahuje do našich životů a proč se stala jablkem sváru mezi politiky, vědci a obyčejnými lidmi?
Jestliže existuje něco, co dokáže spolehlivě rozvířit debaty na sociálních sítích a v kuchyních českých domácností, je to právě změna času. Odpůrci a zastánci této prastaré tradice se dělí na dva nesmiřitelné tábory. Na jedné straně stojí ti, kteří tvrdí, že posun času je pozůstatkem z minulosti, který dnes již nemá žádný praktický význam. Na druhé straně jsou tací, kteří věří, že změna času je důležitá pro úsporu energie a lepší využití denního světla.
Proč se u nás zavedla změna času?
V České republice se letní čas používá nepřetržitě od roku 1979. Před tímto datem se s letním časem experimentovalo v různých obdobích, ale teprve od roku 1979 se stal trvalou součástí našeho časového systému. Každý rok se hodiny posouvají o hodinu vpřed poslední neděli v březnu a o hodinu zpět poslední neděli v říjnu.
Původní důvody pro zavedení změny času byly především ekonomické. V době, kdy byly zdroje energie omezené, představovalo delší denní světlo ve večerních hodinách významné úspory. V továrnách mohlo být využito přirozené světlo místo elektrického osvětlení, což vedlo ke snížení spotřeby elektřiny a uhlí. To bylo zvláště důležité během válek, kdy byly zdroje omezené a bylo nutné maximalizovat efektivitu práce.
Politické boje ohledně změny času
V České republice se o změně času mluví již dlouho. Každý rok, když se blíží říjen a březen, se objevují články, rozhovory a debaty o tom, zda bychom měli změnu času zrušit. Politici se v této záležitosti rozdělují na dva tábory: ti, kdo jsou pro zrušení, a ti, kdo jsou proti.
Proti změně času jsou především ti, kdo argumentují, že změna má pozitivní vliv na energetiku. Podle nich se díky změně času šetří elektřina, protože v létě máme delší dny a lidé méně používají umělé světlo. Dalším argumentem je, že změna času pomáhá zemědělcům, kteří mají delší dny pro práci na poli.
Na druhé straně jsou ti, kdo jsou pro zrušení změny času. Argumentují, že má negativní vliv na zdraví lidí. Mnoho lidí pociťuje po změně času únavu, depresi a zdravotní problémy. Studie také ukazují, že změna času může zvýšit riziko srdečních chorob.
Nejedná se jen o českou záležitost. Evropská unie také diskutuje o zrušení změny času. V roce 2018 se konalo hlasování mezi občany EU, kde se většina vyjádřila pro zrušení změny času. Evropský parlament pak v roce 2019 schválil návrh, podle kterého by státy EU mohly samy rozhodnout, zda budou rušit změnu času, nebo ne.
Změna času nás negativně ovlivňuje v mnoha oblastech
Když se hodiny posunou o hodinu zpět, tělo si musí zvyknout na nový režim. Pro mnohé lidi to znamená, že se budou cítit unavení dříve než obvykle. Tohle se může projevit jako nepříjemná nespavost nebo naopak jako pocit vyčerpání už krátce po poledni. Biologické hodiny, které řídí naše tělo, se musí přizpůsobit novému časovému rytmu, což může trvat i několik dní.
Změna času může být pro děti a studenty ještě těžší než pro dospělé. Jejich biologické hodiny jsou ještě nedokonale vyvinuté a měnící se čas může způsobit, že budou mít problémy se soustředěním ve škole.
Zdroj: Autor, e15.cz, presny-cas-online.cz, blesk.cz
