Multitasking jako dobrý sluha? Ve skutečnosti spíše zlý pán

Multitasking je anglická zkratka pocházející ze slov multi, tedy „více“, a task, tedy „úkol“. Má-li proto někdo schopnost zvládat více věcí najednou, tzv. multitaskuje. Otázkou ovšem zůstává, zda to skutečně dělá a zda jsou pokusy o takovou činnost efektivní.

Multitasking znamená zjednodušené řečeno zvládání více úkolů najednou. Toliko teorie. Jenže se zdá, že se ve skutečnosti jedná o mýtus. Tento termín původně pochází z informatiky, přičemž popisuje schopnost operačního systému zvládat více procesů současně. Také zde je však taková schopnost spíše zdánlivá, neboť se často v počítačích jednotlivé procesy velmi rychle střídají a probíhají současně jen „na oko“. Úplně stejně přitom (ne)funguje multitasking u lidského operačního systému, tedy u mozku.

„I když si myslíme, že děláme více věcí najednou, většinou to tak není.  Na místo toho činíme jednotlivé akce v rychlém sledu za sebou či přepínáme mezi úkoly,“ vysvětluje neuropsycholožka Cynthia Kubu.

Multitasking jako vysilující aktivita

Některé výzkumy uvádějí, že pouze 2,5 % osob mají výjimečnou schopnost efektivně „žonglovat“ s úkoly, což ovšem stále není to samé, jako dělat více věcí najednou. Zbytek lidstva „přepíná“ mezi úkoly neefektivně, což vede k psychické a fyzické únavě, snížení výkonnosti a ztrátě koncentrace. Nelze se tedy divit, že podle odborníků bývá multitasking spojen se snížením produktivity. Ba co víc, taková aktivita je pro mnoho lidí stresující a deprimující, takže může mít negativní vliv na psychiku.

Pravdou je, že multitaskujeme prakticky všichni. Jenže většinou takto fungujeme jen u činností zautomatizovaných. Je tedy možné např. žehlit a zároveň sledovat televizi. V tomto kontextu se sluší doplnit, že multitaskovat lze nevinně jako u běhání a poslouchání podcastu, ale také protizákonně. Takové řízení automobilu a telefonování za pomoci handsfree „pouze“ odvádí pozornost řidiče od silničního provozu, nicméně telefon v ruce mu může přinést čtyři trestné body a pokutu na místě od 2500 do 3500 Kč!

Nevýhody multitaskingu

U nemnoha jedinců může sice vést (zdánlivý) multitasking k rychlému řešení úkolů či k optimalizaci času, u většiny lidí ovšem bude působit spíše negativně. Jaké nevýhody taková aktivita přináší?

• Jak už jsme uvedli, zdánlivě zvýšená produktivita ve skutečnosti vede k celkovému snížení produktivity.
• Multitasking může mít negativní vliv i na kvalitu práce, neboť je častěji spojen s chybováním, a to i kvůli ztrátě koncentrace.
• Důsledkem bývá rovněž ztráta energie, kterou by šlo jinak využít efektivněji.
• Mnohdy je výsledkem i vyčerpání a zvýšený stres, který nás může negativně ovlivňovat dlouhodobě.
• Při učení může mít multitasking negativní vliv na paměť, takže byste i při této aktivitě měli být maximálně soustředění na jeden úkol.

Odborníci doporučují monotasking

Multitasking je možný u některých méně náročných úkonů. Stojí-li ovšem před vámi náročnější povinnosti, ať už pracovní či soukromé, odborníci doporučují tzv. monotasking. Jak samotný název napovídá, jedná se o vykonávání jediné činnosti v daný moment, a to s maximálním soustředěním. Taková aktivita může vyžadovat trénink koncentrace, stejně jako „odpojení“ od vnějších vlivů. Doporučováno je tedy mj. vypnout oznámení na počítači nebo telefonu. Samozřejmě byste neměli přecházet ani k dalším činnostem.

„Lidé předpokládají, že dovednosti chirurga spočívají v jeho šikovných rukou. Ačkoli na tom něco je, skutečnou schopností chirurga je soustředit se na jedinou osobu a dokončit řadu úkonů v průběhu mnoha hodin. Nepotřebujete být ale chirurgem, abyste měli prospěch z toho, že se osvobodíte od tlaku na multitasking,“ uvedla Cynthia Kubu.

Upozorňujeme: říká se, že více věcí najednou dokážou na rozdíl od mužů zvládat ženy. Jenže ani to není dle odborníků tak úplně pravda. Ženy „jen“ obvykle v domácnosti pracují více, takže se zdá, že zvládají více věcí naráz. I zde jde ale často jen o zdánlivý multitasking.

Zdroje: Science Direct, Forbes, Cleveland Clinic, American Psychological Asociation, Wikipedia