Za komančů v ní měl každý mýdlo a občas pěkně smrděla. Nyní se prodává za tisíce korun
Mýdlenky z dob socialismu byly nedílnou součástí každé koupelny, sloužily jako domov pro různorodá mýdla, od šeříkových po ta voňavá z Maďarska. Zatímco tehdy je lidé používali každý den a snažili se z nich dostat poslední zbytky mýdla, dnes tyhle retro kousky vyvolávají vlnu nostalgie a sběratelé za ně platí překvapivě vysoké částky.
Mýdlo jako takové mělo v socialistické éře zvláštní postavení. Sehnat se daly běžné kousky za tři koruny, ale i luxusní varianty, které se dávaly jako dárek učitelkám nebo maminkám k MDŽ.
Mýdlenka, pomocník v každé socialistické koupelně
Smaltovaná, plechová, plastová nebo keramická mýdlenka byla v dobách socialismu naprosto nezbytným vybavením koupelny. Na rozdíl od dnešních moderních dávkovačů tekutých mýdel byla tato malá nádobka praktickým řešením, jak uchovat tuhé mýdlo, aby se zbytečně nerozpouštělo ve vodě. Starší generace si ji pamatují velmi dobře, většinou měla podobu malé mističky s otvory na dně, které umožňovaly odtok vody.

Pamětníci často vzpomínají na smaltované bílé mýdlenky s typickým modrým lemováním, které byly součástí koupelen celé jejich dětství. Navzdory své jednoduchosti takové mýdlenky vydržely roky intenzivního používání. Ne všechny mýdlenky byly stejné. Na trhu existovaly nejrůznější varianty, od prostých smaltovaných nádob přes závěsné drátěné košíčky až po keramické modely s různými dekory.
Mýdlenky zdobí i československé filmy
Ty luxusnější verze, třeba porcelánové nebo zdobené, se většinou používaly v lepších domácnostech nebo se společně s mýdlem dávaly jako dárek. Mýdlenky jsme mohli vidět také v každém socialistickém filmu. A při zhlédnutí těchto starých snímků dnes si je můžeme i připomenout – například v československém filmu S tebou mě baví svět.
Proč vlastně mýdlenky zapáchaly?
Pokud jste někdy používali mýdlenku v dobách socialismu, možná si vybavíte ten specifický zápach, který se kolem ní často vznášel. Problém byl v tom, že voda, která se hromadila pod mýdlem, vytvářela ideální prostředí pro množení bakterií, což následně způsobovalo onen nepříjemný odér.
Plastové mýdlenky navíc časem nasákly vůní mýdla, která se smíchala s pachem stojící vody, a výsledek nebyl vždy voňavý. „Naše babička měla takovou mýdlenku, která neskutečně páchla. Jako děti jsme se jí vyhýbaly obloukem,“ směje se Jana z Brna. „Babička ale tvrdila, že je to normální a že to tak má být. Prý to znamená, že mýdlo je opravdu čisticí.“
Za socialismu nebylo mýdlo jen hygienickou pomůckou
V dobách, kdy kosmetika byla nedostatkovým zbožím, představovalo mýdlo malý luxus, který si mohli dovolit prakticky všichni. Zatímco běžná mýdla stála kolem tří korun, existovaly i luxusnější varianty za deset i více korun, což byl tehdy slušný obnos. Tyto luxusní verze se prodávaly v ozdobných papírových kazetách, plechových dózách nebo dokonce v kožených pouzdrech.
Kdo by neznal fialové šeříkové mýdlo? Vonělo opravdu šeříkem a bylo k dostání v každé drogerii. Tento voňavý kousek byl častým dárkem, který děti kupovaly maminkám. Pro mnohé byl také velkým hitem import z Maďarska, mýdla a šampony s vůní jablíčka, mandarinky či citronu.
Z několika korun na pár stovek
Co kdysi stálo pár korun, dnes může stát klidně pár tisíc. Retro mýdlenky ze socialistické éry se staly poměrně vyhledávaným sběratelským artiklem, a čím jsou starší a zachovalejší, tím vyšší cenu na trhu mají.
Smaltované závěsné mýdlenky se na dnešních aukčních portálech nabízejí často s vyvolávací cenou kolem tisícovky. Pokud jde o raritní kousky v zachovalém stavu nebo s netypickým designem, jejich cena se může vyšplhat i na několikanásobek této částky.
Sběratel Petr z Ostravy před pár lety objevil na půdě starou sadu do koupelny: umyvadlo, džbán a mýdlenku z porcelánu se zdobeným vzorem. Vyrazilo mu dech, když zjistil, kolik jsou lidé ochotni zaplatit za podobné sady, tedy klidně i několik tisíc korun. Je až neuvěřitelné, jakou hodnotu mohou mít věci, které naši rodiče používali naprosto běžně.

Alternativy k mýdlence aneb jak se skladovalo mýdlo
Někteří lidé používali speciální mýdlové misky, jiní improvizovali a využívali třeba prázdné plechovky od paštiky nebo jiné vhodné nádoby. V domácnostech, kde se šetřilo, se často sbíraly malé kousky mýdla do síťky nebo pytlíčku, aby se využil opravdu každý gram.
Oblíbeným trikem bylo také skladování nových, ještě nerozbalených mýdel mezi čistým prádlem. Mýdlo tak prádlo provonělo a samo ztuhlo, což prodloužilo jeho životnost při používání. Stejně jako jiné zboží, i některá mýdla se stávala podpultovým artiklem. Zejména ta dovozová nebo speciální vonná mýdla se těšila takové oblibě, že se na pulty ani nedostala. Mizela v taškách zákazníků, kteří měli to štěstí znát prodavačku nebo stát ve frontě jako první.
Zdroje: metro.cz, prozeny.cz, nasregion.cz