Naučte se říkat NE: Získejte zpět čas, energii a duševní klid

Vypadá jako úplně jednoduché jednoslovné slovíčko. Pro mnoho z nás ho přitom bývá obtížné vyslovit. Často se totiž pojí s pocity viny nebo se strachem, že druhé zklameme nebo naštveme.

Říkat „ne“ mnozí z nás vnímáme jako něco negativního nebo sobeckého. Přitom, když se ho nenaučíte říkat, můžete si tím hodně zkomplikovat život. „Ne“ je totiž alespoň čas od času nutné vyslovit, jinak hrozí, že ztratíme respekt a úctu k sobě samým.

Laskavost ano, ale…

Když nás někdo požádá o laskavost, snažíme se mu vyhovět, ať už je to partner, děti, rodina, kamarádi nebo kolegové. Na tom není nic špatného, určitá forma samaritánství je nám vlastní. Ze začátku to přitom klidně může vypadat jenom jako pár drobností. Pak ale najednou zjišťujete, že té lásky, dobrosrdečnosti a kolegiálnosti je nějak moc a vy nic nestíháte. Jste vyčerpaní a stáváte se otroky druhých, protože jedete podle jejich plánů, zatímco ty vaše berou za své.

Nastavte hranice

Odmítat nahlas, bez výčitek, bez pocitu trapnosti nám často moc nejde. Může za to nejen ono samaritánství, ale i nedostatek sebevědomí. Bojíme se, že budeme zamítnuti, nemilováni, nepochopeni, nechceme někoho zklamat nebo se dostat do konfliktu. Právě kvůli těmto strachům jsme pak ve stresu a trápí nás pocity viny, když ono „ne“ musíme vyslovit. Snažit se vyjít vstříc druhým lidem je sice hezké, ale ne za každou cenu. Všechno má svoje hranice, které je potřeba respektovat. Pokud se vám do něčeho nechce, nebojte se odmítnout. A je úplně jedno, jestli jde o partnery, kamarády, kolegy v práci nebo úplně cizí lidi. Naučit se říkat „ne“ je však velmi osvobozující. Díky tomu zůstáváme věrni sami sobě.

Nesnažte se zavděčit všem

Když vás někdo poprosí o drobnou laskavost a vy mu vyhovíte, není na tom nic špatného. Problém však je, když se žádost druhé strany opakuje moc často, nebo jde o věci, které vám zaberou spoustu času a udělají vám ve vašich plánech pořádnou čáru přes rozpočet. Uvědomte si, že se nemůžete neustále jenom přizpůsobovat a hlavně nemůžete vyhovět všem. Brzy by se tak mohlo stát, že se vaše samaritánství přehoupne do zneužívání. Každý si totiž zvykne na to, že plníte úkoly za ně a z vás se stává štvanec.

Říkat „ne“ je normální

Přestože existuje pár výjimek, kterým říkat „ne“ nedělá žádné potíže, pro většinu z nás je odmítnutí nepříjemné a ze všech sil se mu snažíme vyhnout. Byli jsme totiž vychováváni tak, že doma se musí poslouchat. Vyjádření nesouhlasu bylo vnímáno jako forma odmlouvání, za kterou mohl přijít trest. A tento vzorec se nám propsal i do dospělosti. Přitom slovo „ne“ je normální, patří k mezilidské komunikaci a nevypovídá nic o tom, že byste byli zlí či bezohlední. Naopak. Prostřednictvím něj ukazujete ostatním, že máte svoje hranice a znáte svoje priority. Právě díky nim se vám pak lépe odmítají věci, které s nimi nejsou v souladu.

„Ne“ prospěje vašemu životu

Říkat „ne“ prospěje našemu životu, zdraví, duševní pohodě, práci. Budeme se totiž pak moci věnovat činnostem, které jsou pro nás důležité. Náš čas a energie jsou vzácné, proto bychom se o ně neměli nechat okrádat, ale využívat je moudře. Až se tedy příště budete rozhodovat, zda na žádost druhého kývnete nebo ne, zastavte se. Popřemýšlejte, jestli na to máte čas i energii nebo jestli teď nemáte svou pozornost soustředit raději na něco důležitějšího. Odmítněte, když víte, že to prostě nezvládáte, jak časově, tak schopnostmi. Nepřistupujte na nic, co je mimo vaše osobní hranice, třeba z morálních důvodů. Poslouchejte také svou intuici, když se při vyslovení požadavku cítíte nepříjemně, tak na něj nepřistupujte. A už vůbec ne jen proto, abyste někoho potěšili.

Řekněte to jasně

Naučit se říkat „ne“ vyžaduje praxi i čas. Není důležité jenom vědět, kdy toto slovo vyslovit, ale také jak odmítnutí sdělit. Druhé straně ho sdělte jasně a srozumitelně, nechoďte kolem horké kaše. Přidat můžete i odůvodnění, díky kterému protějšek lépe pochopí vaši situaci a bude rozhodnutí respektovat. Používejte zdvořilá a asertivní vyjádření, která ostatním dají najevo, že si jich vážíte. Za odmítnutí se v žádném případě neomlouvejte, žádnou omluvu totiž nikomu nedlužíte. Šlo přece o žádost nebo laskavost, nikoli o povinnost.

Zdroj: idnes.cz, novinky.cz, prozeny.cz