Nečekaná pohroma pro Česko. Tohle změní životy nás všech
V současné době je už poměrně zjevné, že klimatičtí migranti se budou objevovat častěji a častěji. Mnohé oblasti světa jsou totiž ohroženy stále významnějšími důsledky změn klimatu.
Stěhování národů je jev, který lze vystopovat hluboko do minulosti. Ostatně zástupci různých druhů rodu Homo byli po 2,5 milionu let lovci a sběrači a migrovali za stády zvěře. Přesuny obyvatel ale nevymizely ani po přechodu k usedlému způsobu života. Důvody byly různé. Např. útěk z válečné zóny či cesta za lepším životem. Nyní světu hrozí environmentální migrace. Ani ta však není ničím novým (viz. níže). Navíc již započala. V nejbližších letech ale s největší pravděpodobností stále poroste.
Fenomén klimatických uprchlíků
Klimatičtí uprchlíci jsou lidé, kteří museli opustit své domovy vlivem změn životního prostředí, jež zapříčinily klimatické změny. Tomuto jevu se obecně říká environmentální migrace. Změny klimatu mohou způsobit ohrožení jejich živobytí, kvality života i samotné existence. Zhoršující se podmínky přitom již nyní připravily o domov miliony lidí. Situace se navíc pravděpodobně nijak nezlepší, protože ke změnám klimatu bude docházet i nadále.
„Poslední odhady ukazují, že do roku 2050 změna klimatu donutí k vnitřní migraci více než 200 miliónů lidí. Nejnovější studie věnovaná odhadu počtu lidí postižených povodněmi do roku 2100 uvádí, že dle nových modelů zvyšování hladiny moře postihne 190 miliónů lidí v případě nízkých emisí skleníkových plynů, nebo 630 miliónů lidí v případě emisí vysokých,“ uvedl Robert Stojanov z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.
Cesta do města a vnitrozemí
Na mnoha místech světa dochází k tomu, že obyvatelstvo opouští vesnice a odchází do měst, což je sice dlouhodobý trend, na druhou stranu se mění příčiny. V současné době často z vesnic odcházejí lidé, kteří musí čelit neúrodě způsobené suchem nebo záplavami. Při environmentální migraci ovšem mohou hrát roli i další přírodní katastrofy, na něž má rovněž vliv změna klimatu. Zmínit navíc musíme i erozi půdy, stejně jako zvyšování mořské hladiny, jež ohrožuje především jedince žijící v nižší nadmořské výšce.
Nejvíce ohrožené oblasti
Příkladem země, kde jsou rizika způsobená zvyšováním mořské hladiny reálná, je nepochybně Bangladéš, Převážná část území tohoto jihoasijské státu nedosahuje ani nadmořské výšky 10 metrů. Se 170 miliony obyvatel se přitom jedná o osmou nejlidnatější zemi světa. Není tedy divu, že patří mezi první státy, které se snaží přizpůsobit nové realitě klimatické migrace, a to především z pobřežních oblastí.
Existují ovšem i další místa Země, kde je environmentální migrace nepříjemně reálná. Jedná se např. o země Sahelu, tedy území na jižním okraji africké pouště Sahara. Dále jde o vnitrozemí Číny, stejně jako o některé státy Latinské Ameriky jako např. Salvador. Ohroženi jsou pochopitelně i lidé sídlící na mnohých ostrovech. V loňském roce se museli např. obyvatelé malého ostrova Cartí Sugdupu, který ohrožuje stoupající hladina moře, evakuovat do středoamerické Panamy. V této oblasti jsou přitom kriticky ohroženy i další ostrovy. Ve světě přitom rozhodně nejsou jediné.
Potopa světa jako realita
Největší klimatickou změnou v předešlých zhruba 12 tisících letech bylo globální oteplování po konci poslední doby ledové. Někteří odborníci se ostatně domnívají, že jeho následky byly předobrazem biblické potopy světa. Bible sama toto téma převzala ze starších mezopotámských textů. Už v roce 1993 přitom američtí geofyzici William Ryan a Walter Pitman objevili stopy mohutné potopy, jež postihla oblast Černého moře zhruba v polovině 6. st. př. n. l.
Zde mohlo v této době dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Vlivem tajících ledovců se totiž zvedala hladina oceánů a voda se nakonec převalila do vnitrozemského Černého moře. Zaplavit přitom mohla území o velikosti někdejšího Československa. Docházelo k tomu ovšem postupně. V okolních nížinách každopádně žili lidé, kteří museli před stoupající vodou prchat. Dostali se přitom i do oblasti Mezopotámie, kde byly ostatně příběhy o potopě světa poprvé písemně zaznamenány. Inu, k zamyšlení.
Dopad environmentální migrace a změn klimatu na Česko
Ačkoliv Česko nečelí přímým hrozbám, jako jsou stoupající hladiny moří či sucho, environmentální uprchlíci a změny klimatu jej nepřímo ovlivní. Především se můžeme setkat s vyšší migrací obyvatel ze zasažených oblastí. To by mohlo zvýšit tlak na Evropu, včetně Česka. Ať už v otázkách sociální politiky, trhu práce nebo i bezpečnosti.
Změny klimatu navíc ovlivňují i českou krajinu. Delší sucha, častější extrémní srážky či narůstající počet tropických dní mění zemědělství, jak jsme ho doposud znali. Pokud se situace v Evropě vyhrotí (např. v důsledku sucha v jižních státech EU), může dojít k přerozdělení zdrojů, zvýšení cen potravin a energií, což se přímo dotkne i Česka.
