Nejděsivější film socialismu jsme jako Husákovy děti museli přežít. Dnešní rodiče by ho dětem nepustili ani omylem

Ne všechny filmy, na které jsme se jako malí dívali, byly ve stylu pohádek. Připletly se mezi ně i horory, ze kterých jsme měli noční můry. Tento film byl jedním z nich.

V dřívějších dobách období byl výběr filmu velmi omezený. Bylo jich poměrně málo, na které jsme se mohli dívat. Televize nabízela jen několik kanálů a nabízela jen omezený počet snímků. Bohužel pro nás určité z nich nebyly vhodné pro dětské oči. Když jsme se náhodou k televizi dostali, měli jsme možnost některý z nich zahlédnout. Častokrát jsme z něj neměli úplně dobrý pocit. Byl však jeden film, který nám vyloženě naháněl hrůzu. Poznáte, o který se jedná?

Hrůza na obrazovce

Znáte to, rodiče si jednou večer pustí film, který běží v televizi, a vy se k nim celí nadšení přidáte. To však ještě nevíte, že na obrazovce spatříte čirou hrůzu. Kdybyste věděli, že se jedná o horor, možná byste odvrátili pohled. V každém případě byste ale čekali to děsivé, co může přijít. Problém tohoto socialistického filmu je ten, že se zprvu nejeví jako horor. Když jsme ho jako děti sledovaly, rozhodně jsme nečekaly, co přijde. 

Film, který zanechá šrám na duši

V dnešní době se nestane, že byste se v televizi dívali na film, o kterém byste si nejprve něco nezjistili. Na internetu existují rozsáhlé databáze, recenze a nespočet informací. V době našeho dětství nic takového neexistovalo, a tak jsme se zkrátka dívali na to, co se zrovna vysílalo, bez nějaké informovanosti.

Tím filmem, který nás v dětství děsil, je Spalovač mrtvol z roku 1968. Režíroval jo Juraj Herz a byl natočen podle novely spisovatele Ladislava Fukse. Většina z vás ho pravděpodobně bude znát, jelikož možná děsil i vás. A kromě toho je brán za nejlepší český horor vůbec. 

Snímek plný temnoty

Snímek se odehrává na pozadí změn v politice v Československu ve 30. letech 20. století. Hlavní postavou filmu je Karel Kopfrkingl, který je zaměstnancem pražského krematoria. Jak je z filmu patrné, je velkým oblíbencem své práce a je jí doslova posedlý. Kromě toho holduje filozofii smrti. Mimo to také věří, že spalování těl je klíčem k očistě lidské duše. Postupem času propadá nacistické ideologii, což pochopitelně nevěstí nic dobrého. Jeho posedlost se prohlubuje a začnou se dít děsivé věci.

Dá se říci, že Kopfrkingl mění svůj charakter do patologické polohy. Na samotném konci filmu se z hlavní postavy stane vrah své milované rodiny. To se děje primárně kvůli nacistické ideologii, ve které se začne vidět. Postupně se tedy začíná zbavovat všeho zlého, a to včetně své rodiny. Jediným členem, který Kopfrkinglovo počínání přežije, je jeho dcera. 

Po celou dobu se hlavní postava snímku domnívá, že vše, co dělá, je pro dobro všech. V jeho mysli dělá vše správně a prokazuje tím službu nejen lidem kolem sebe, ale také ideologii. V závěru filmu je Kopfrkingl psychicky rozložený, má halucinace a je nakonec odveden do blázince.

I přes svou hrůznost je divácky oblíbený

Málo kdo by čekal, že takový hrůzný film bude u diváků tolik oblíbený. Podle údajů Česko-Slovenské filmové databáze si film od diváků vysloužil celkové hodnocení 88 %. Jedná se o 49. nejlepší a 67. nejoblíbenější film vůbec. Divácké recenze nasvědčují filmové oblíbenosti. „Geniálny film. Zrejme najlepší český film vôbec,” uvádí uživatel Cervenak na portále csfd.cz. 

Ze stejného zdroje můžeme vypíchnout recenzi uživatele Malarkey „Naprosto destruktivní záležitost, u který se neobejdu bez pořádné řádky nervů, protože Rudolf Hrušínský hraje tak dokonale, že strach jít z něj by ještě bylo hezké, ale tady je to ještě něco více.” Diváci si chválí především herecký výkon hlavní postavy, filmové záběry a celkovou atmosféru. I přes hrůzný scénář, který nás děsil, se jedná o jeden z nejlepších českých snímků.

Zdroje: cs.wikipedia.org, definus.cz, csfd.cz