Nejdražší průšvih českých kin: Tento film nikdo nikdy neviděl. Kam zmizel?
V našich končinách dlouhodobě nevznikl žádný kultovní fantasy snímek, který by se prosadil i v zahraničí. Česká kinematografie se v minulosti mohla pyšnit například špičkovou animací, od které opisovala celá řada světových tvůrců. Možná i proto se skupina nadšenců rozhodla, že se pokusí navázat na kultovní motivy, kterými je stará československá animace známá a obohatí je o moderní technologické prvky. Celý proces však skončil katastrofou.
Snímek Poslední z Aporveru měl být kultovním českým fantasy filmem, který by nám záviděli i v zahraničí. Produkce začala již někdy v roce 2006 a tvůrci si s budováním vizuální stránky světa dali skutečně záležet. O to větší pak bylo zklamání, když se ukázalo, že film nebude nikdy možné dokončit. Stála za tím celá řada problémů v pozadí, které vyústily až v soud.
Slibné začátky a inspirace klasikou
Poslední z Aporveru se měl stát kultovním fantasy snímkem, na kterém pracoval režisér a scénárista Tomáš Krejčí již od roku 2006. Film měl kombinovat kreslené animace s živými hereckými výkony. Tvůrci se vizuálně snažili navazovat na kultovní animované snímky Karla Zemana. Na snímku proběhla spousta práce a měl mít i poměrně hvězdné obsazení. Mezi obsazenými herci se objevil například i Tomáš Klus či Petr Forman.
Snímek původně vznikal ve spolupráci s Českou televizí za podpory Státního fondu kinematografie, Ministerstva kultury ČR a Audiovizuálného fondu Slovenské republiky. Natáčení původně probíhalo ve staré tovární hale v Bubenči a v ateliéru České televize. Během několikaletých příprav se však náklady na film vyšplhaly až na neuvěřitelných 240 milionů korun.
Spousta práce na scénáři
Scénář k filmu se psal celé čtyři roky a během této doby pak vzniklo neuvěřitelných 45 verzí scénářů. Příběh se měl odehrávat na planetě Aporver, fantastickém světě, kde rostou tisíc metrů vysoké houby, na jejichž kloboucích jsou usazená fantastická města, mezi kterými se obyvatelé přesouvají létajícími samohyby.
Zápletka spočívala v tom, že láska dvou mladých lidí pomůže zastavit zlo, které se šířilo z nitra planety, ale přicházelo i z okolních světů. Ústřední píseň k filmu nazpívala zpěvačka Markéta Irglová se známou kapelou Zrní a k písni dokonce vznikl i videoklip. Nehledě na veškerou vloženou práci se však natáčení komplikovalo a premiéra se znovu a znovu oddalovala.
Premiéra nikdy neproběhla
Film původně sliboval premiéru již v roce 2009, ale následně byla posunuta. To se pak stalo ještě několikrát a premiéra tak byla naplánována ještě na roky 2011 a 2013. Kvůli opakovanému odsouvání premiéry tak Česká televize v roce 2012 vypověděla koprodukční smlouvu a požadovala vrátit zpět svůj vklad, který činil 6-7 milionů korun.
Na popud Státního fondu rozvoje kinematografie, který snímku přispěl částkou ve výši 48 milionů korun, se navíc celým procesem natáčení začala zabývat policie. Tvůrci se snažili optimisticky tvrdit, že premiéra proběhne skutečně v roce 2013. Tvrdili také, že mají nabídky na koupi práv k promítání z 22 zemí. Jestli to však bylo skutečností se již pravděpodobně nikdy nedozvíme.
Tvůrci skončili u soudu
Kvůli vypovězení koprodukční smlouvy se tvůrci rozhodli jít s Českou televizí do soudního sporu. Ten se vedl i se slovenským koproducentem Markem Veselickým. Státní fond pro rozvoj kinematografie navíc na tvůrce filmu v roce 2014 podal žalobu na podezření z dotačního podvodu. Státní fond totiž pochyboval o tom, že vynaložené peníze skončily tam, kde skutečně měly. Režisér Tomáš Krejčí se tehdy odvolával na pochybení ze strany slovenských koproducentů.
V případě pak došlo k obvinění tří fyzických osob z trestného činu dotačního podvodu a těmito osobami byli producent Jiří Košťál, režisér Tomáš Krejčí a Petr Hemmr, jednatel společnosti CZ PAP, která se na tvorbě filmu podílela. Byl natočen i dokumentární snímek Nekonečný příběh Posledního z Aporveru, který mapoval pozadí vzniku snímku a ve kterém Tomáš Krejčí prohlásil, že kvůli dluhům přišel o byt a kolega Jiří Košťál o auto.
Snímek byl navíc v roce 2019 ze strany České televize přihlášen do insolvence, protože se ze strany tvůrců finančním sponzorům nevrátily vůbec žádné peníze. V roce 2020 pak soud uložil Tomášovi Krejčímu, Jiřímu Košťálovi a Petrovi Hemmrovi tříletý podmíněný trest. Trojce dle prohlášení soudu uměle navyšovala náklady na natáčení a způsobila tak Státnímu fondu pro rozvoj kinematografie škodu kolem 13 milionů korun. Tvůrci se proti rozhodnutí soudu pokusili odvolat, avšak to bylo v roce 2023 soudem odmítnuto.
zdroje: magazin.aktualne.cz, idnes.cz, denikn.cz
