Tohle byla největší díra do rozpočtu české kinematografie. Svěrák vyhodil do vzduchu 140 milionů
Filmová tvorba je riskantní obor, který ne vždy přinese takové výsledky, jaké si tvůrci představují. V historii se již objevila celá řada snímků, do kterých zahučelo obrovité množství peněz, ale vrátilo se jich minimum. I v tuzemské tvorbě došlo k natočení několika finančních propadáků, ačkoliv filmy samotné jsou kvalitní. Důvody jsou různé – mizerná propagace, silná konkurence v kinech, či další faktory. Velkým překvapením však je, když se to stane někomu z rodiny Zdeňka Svěráka.
Pokud se člověk podívá do zahraničí, může jednoduše nalézt celou řadu filmů, do kterých tvůrci napumpovali obrovité množství peněz, ale vrátilo se jim z toho minimum. Takováto fiaska se však odehrávají i v našich končinách a o to větším překvapením je, že se mnohdy nejedná o špatné filmy. Vlivem mnoha na sobě vzájemně nezávislých faktorů se však uvedení snímku do kin mnohdy nepovede a výsledkem je ztráta téměř 150 milionů korun.
Snímek z dílny známého režiséra
Ačkoliv se to může někomu zdát překvapivé, snímek Tmavomodrý svět z dílny Jana Svěráka byl po finanční stránce fiaskem. O to větší překvapení pak činí zjištění, že další filmy syna Zdeňka Svěráka byly úspěšnými a oblíbenými snímky. Jako režisér stál například u kultovního snímku Kolja, nebo u neméně oblíbených filmů Po strništi bos či Vratné lahve.
Jan Svěrák často úzce spolupracuje se svým otcem, což mu při propagaci snímků a jejich uvádění do kin pravděpodobně výrazně pomáhá. Občas se však stane, že některý ze snímků, u kterých se chopil režie, se z tržního hlediska zkrátka tak dobře nechytí. Nejinak tomu bylo u poměrně kultovního snímku Tmavomodrý svět z roku 2001. Tato mezinárodní kolaborace mezi českými, německými, britskými a dánskými filmaři vyšla svými náklady na 230 milionů korun. V kinech se mu však tolik nedařilo. Navíc bylo natáčení pro herce mnohdy nebezpečné. Například ve scénách se stíhačkami.
Historicky silné téma
Snímek Tmavomodrý svět pojednává o pro Čechy a Slováky o historicky silném tématu. Pojednává o složité kapitole našich dějin, která však světu dala mnoho hrdinů. Snímek se odehrává za druhé světové války a zaměřuje se na československé letce, kteří po emigraci na západ figurovali v rámci vzdušných sil Velké Británie, tedy RAF.
Snímek je příběhem o lidském hrdinství a nevděčnosti doby, ale zaměřuje se i na menší aspekty lidského života, jako jsou jednotlivé mezilidské vztahy, láska a přátelství. Ve filmu Tmavomodrý svět září celá řada špičkových českých herců, počínaje Ondřejem Vetchým a konče Oldřichem Kaiserem. Kvůli všem těmto aspektům se jednalo o divácky nejúspěšnější film roku 2001. Po finanční stránce však překvapivě takové úspěchy nepřinesl.
Přes ocenění film nepřinesl tržby
Snímek Tmavomodrý svět se dodnes řadí mezi velmi oblíbené filmy, které nejednoho osloví nejen svým historickým tématem, ale i kvalitním zaměřením se na otázku lásky a obecně mezilidských vztahů. I z těchto důvodů byl snímek divácky nejúspěšnějším filmem roku 2001. Vysloužil si zároveň řadu ocenění, například čtyřmi Českými lvy za kameru, střih, režii a hudbu. Získal i cenu filmových kritiků, hlavní cenu na filmovém festivalu ve Varně a další ceny.
Přes to všechno z finančního hlediska film prodělal obrovité množství peněz. Náklady na natočení snímku byly kvůli leteckému prostředí a potřebným efektům skutečně vysoké. Částka se vyšplhala na 230 milionů korun. V kinech však film vydělal 89 milionů korun, takže tvůrcům prodělal přibližně 140 milionů. Dle statistik se tak jedná o nejprodělečnější film, který u nás byl natočen.
zdroje: extra.cz, cs.wikipedia.org, csfd.cz
