Tohle byl největší blb Československa. Nevydal kloudnou větu, ale všichni jsme ho milovali
Kdo by si pomyslel, že největším „blbem“ v našich dějinách se stane muž s takovým hereckým talentem? Rudolf Hrušínský kvůli roli Švejka přibral dvacet kilo, které už s ním pak zůstaly natrvalo.
Dokázal dokonale vystihnout vojáka, který svou předstíranou hloupostí bojuje proti nesmyslným rozkazům a celému rakousko-uherskému systému.
Jak se zrodil filmový Švejk?
Karel Steklý se v roce 1956 pustil do natáčení jedné z nejslavnějších českých literárních adaptací všech dob. Když padla volba na obsazení hlavní role, nebylo nad čím přemýšlet. Rudolf Hrušínský byl pro roli dobrého vojáka Švejka jako stvořený, a to i přes fakt, že musel podstoupit drastickou ztučňovací kúru. Známý gurmán a milovník dobrého pití přijal tuto výzvu a kvůli roli se pořádně zakulatil.

Film „Dobrý voják Švejk“ zachycuje první díl Haškova slavného románu, kde sledujeme příhody pražského prodavače toulavých psů. Ten je po sarajevském atentátu zatčen, vyšetřován a nakonec navzdory diagnóze „notorického blba“ povolán do armády. Dostává se do vězení, odkud ho vyreklamuje feldkurát Katz jako osobního sluhu, aby ho posléze prohrál v kartách s nadporučíkem Lukášem.
Steklého adaptace se stala jednou z nejúspěšnějších filmových verzí Haškova románu, a byla dokonce nominována na Křišťálový glóbus. Na film navázalo v následujícím roce pokračování „Poslušně hlásím“, které znovu potvrdilo geniální souhru celého hereckého obsazení.
Hrušínského Švejk je nezapomenutelný
Hrušínského pojetí švejkovské postavy je dodnes považováno za nepřekonatelné. Díky němu není Švejk jen prostoduchým blbečkem, ale člověkem, který svou zdánlivou naivitou a nevinností rafinovaně vzdoruje absurditě války a byrokracie rakousko-uherské monarchie.
„Nikdo jiný by Švejka nezahrál lépe než Rudolf Hrušínský,“ shodují se na ČSFD filmoví kritici i diváci. Ve filmu zazní i legendární věty, jako třeba když Švejk pronese: „Ať žije, pánové, císař František Josef I.“ Je zajímavé, že si roli císaře Franze Josefa Hrušínský později zahrál také, konkrétně v seriálu „Sňatky z rozumu“.
Zajímavosti z natáčení, které vás překvapí
Natáčení filmu provázela řada zajímavých událostí a detailů, které stojí za zmínku. Točilo se na mnoha pražských místech, jako je náměstí Kinských, Loreta, nebo Rudolfinum, díky čemuž film dokonale zachytil atmosféru staré Prahy.
Některé scény přesto obsahují drobné historické nepřesnosti, které pozorným divákům neuniknou. Například když opilý Bretschneider zpívá Švejkovi: „Čeho nabyl občan pilný, to mu erár sebere,“ notuje si na melodii rakouské císařské hymny. Tu ale v roce 1841 převzala německá hymna Das Lied der Deutschen. Do němčiny nadaboval Švejka herec českého původu Eduard Linkers, který se podílel na několika českých filmech, třeba na „Nikdo nic neví“.

Od Švejka k politice
Rudolf Hrušínský samozřejmě na plátně nebyl pouze Švejkem. Jen namátkou můžeme jmenovat lidového doktora Skružného z „Vesničky mé střediskové“ nebo ďábelského zaměstnance krematoria Karla Kopfrkingla ve „Spalovači mrtvol“. Do politiky skočil po hlavě hned v devadesátkách. Oblíbený herec si myslel, že v nově vznikajícím Federálním shromáždění dokáže něco změnit, a tak přijal kandidaturu za Občanské fórum. Z politického angažmá si ale nakonec odnesl jen pachuť zklamání. V rozhovorech později přiznával, jak moc ho zaskočilo, že za kulisami demokracie to funguje jinak než v ideálech listopadu 89.
Hrušínský měl k postavě Švejka tak blízko, že mu v roce 1986 propůjčil hlas v animovaném filmu „Osudy dobrého vojáka Švejka“. Jak sám režisér Jiří Menzel poznamenal: „Dovedl dát každé své postavě ojedinělý charakter, a navíc v sobě měl něco, co lidi přitahovalo.“
Kniha o Švejkovi nemá v české literatuře konkurenci. Haškovo dílo si našlo cestu do 58 jazyků po celém světě. A zájem o něj nepolevuje ani doma. V roce 2018 vyšlo už po třiačtyřicáté.
Zdroje: csfd.cz, kinotip2.cz, pisecky.denik.cz