Tohle byl největší herecký klam socialismu. Ve filmu vypadal jako psychopat, v zákulisí rozdával pusy a koláče
Často se stává, že si diváci pletou realitu s filmem. Stalo se to i u jednoho z herců. Kvůli jeho rolím si diváci mysleli, že je psychopat. On byl ve skutečnosti velmi milým člověkem, který se snažil vždy pomáhat.
Když se na něco díváme v televizi, automaticky si herce spojujeme s jejich rolemi. Skutečnost přitom může být úplně jiná. To, co je napsáno ve scénáři, není realita. Pokud je navíc člověk dobrým hercem, lidé mu jen stěží věří, že zatímco ve filmu jde o psychopata, ve skutečnosti se jedná o velmi hodného a bezproblémového člověka.
Adéla ještě nevečeřela a baron Ruppert
Hercem, který na dobrou pověst neměl příliš štěstí, byl Miloš Kopecký. Jeho herecký talent byl natolik dokonalým, že se jen těžko vymaňoval z filmových rolí strašidelných psychopatů. Negativní roli si tento herec zahrál hned v několika filmech. V roce 1977 byl natočen film Adéla ještě nevečeřela. V něm se Kopecký objevil coby baron Ruppert von Kratzmar přezdívaný Zahradník. I když byla jeho postava na jednu stranu velmi komická, zároveň z ní šel také strach. Lidé se tak mylně obávali, že je herec takovým i ve skutečnosti.
Ve filmu je baron mezinárodním zločincem, který je po určitý čas omylem považován za nebožtíka. Opak je ale pravdou. A tak Kratzmar dokáže na světě nadělat ještě spousty zmatků a nedobrých činů. K jednomu z nich využívá masožravou rostlinu Adélu. Za její pomoci se snaží likvidovat své nepřátele. Už v této roli si Kopecký mohl vyzkoušet jaké to je zahrát si psychopatického, zároveň také manipulativně šarmantního muže. Na první pohled dokonale vyhlížející gentleman byl ale ve skutečnosti zločincem, který nepatřil nikam jinam než za mříže.
Tajemství hradu v Karpatech a Gorce z Gorceny
Další dramatická role na sebe nenechala dlouho čekat. V roce 1981 došlo k natočení filmu Tajemství hradu v Karpatech. Ten je snahou o parodii na verneovské romány. Kopecký zde hraje barona Robertta Gorce z Gorceny, který je majitelem tajemného hradu v Karpatech. Jako takový nemá daleko k intrikám a používání šílených vynálezů. I u této role je na první pohled vidět záporácký charakter barona.
V postavě barona se mísí hned několik charakterů a lidských vlastností. Mezi nimi manipulátorství, intrikářství nebo i na první pohled gentlemanská gesta, která schovávají zlý charakter. Oba ze snímků natočené Oldřichem Lipským se svého času dočkaly nadšeného ohlasu publika. Dodnes jsou pravidelně reprízovány. A to i přesto, že si v nich Miloš Kopecký zahrál záporácké postavy.
S Kopeckým byla na place zábava
Ve skutečnosti bylo chování herce, který zemřel v roce 1996, naprosto opačné. Miloval ho nejenom celý národ, ale i jeho kolegové z branže. Vždy se snažil vystupovat jako elegán. Lidé jej milovali pro jeho charisma. Životní elán a nadšení se snažil rozdávat na každou stranu. A to i přesto, že v životě prožil nejednu nepřízeň osudu.
Jeho velkou neřestí byly ženy. Miloval společnost, což jej přivedlo do nejednoho problému. Občas se zapomněl tak moc, že přišel pozdě nejen na natáčení, ale také zkoušky do divadla. Protože prožil 2. světovou válku, trpěl celý svůj život nepříjemnými stavy i maniodepresí. Vše ale zvládal natolik dobře, že diváci neměli šanci nic poznat. Lidé si jej zamilovali jako postavu doktora Štrosmajera v seriálu Nemocnice na kraji města.
Zdroje: Fdbd, Csfd, Filmovyprehled
