Tohle byl za komanče největší lhář. Když otevřel pusu, věděli jsme, že nás čeká hodinový výplach
Když se někdo příliš chlubí svými úspěchy, říkáme, že se chvástá. Jsou však lidé, kteří, aby se mohli chvástat, si svoje příběhy doslova vymýšlí.
Potřebují být před společností zajímaví a její obdiv jim dělá dobře. Největším chvástalem všech dob byl zřejmě Baron Prášil.
Baron Prášil
Dnes se tak říká těm, jejichž příhodám a zážitkům jen málokdo věří. Anebo se jim nedá věřit vůbec. Avšak původní Baron Prášil je kniha německého preromantického spisovatele Gottfrieda Augusta Bürgera. A víte, jak zněl celý název této knihy? Podivuhodné cesty po vodě i po souši, polní tažení a veselá dobrodružství Barona Prášila, jak je vypravuje při víně v kruhu přátel. Hrdina vypráví o svých neuvěřitelných až fantastických příhodách, v nichž je často patrná autorova inspirace lidovými pohádkami. Baron Prášil díky své bujné fantazii cestuje nejen na Měsíc, ale projíždí se i v podmořských hlubinách, létá sem a tam na dělové kouli, nechává se po světě vozit v břiše obrovské velryby, a také bojuje v námořních i suchozemských bitvách.
A podle tohoto literárního díla byl v roce 1962 natočen český film Baron Prášil. A na svou dobu velmi pozoruhodný. Tento film režiséra Karla Zemana je totiž částečně hraný, částečně animovaný. Vyznačuje se značným množstvím filmových triků a zajímavých výtvarných řešení, přičemž se režisér inspiroval rytinami francouzského rytce a ilustrátora Gustava Doré.
Projekt Čistíme svět fantazie: „i tento film byl digitálně zrestaurován v součinnosti s Nadací české bijáky, Muzeem Karla Zemana, Českou televizí a firmou Universal Production Partners, a s finanční podporou Ministerstva kultury a Státního fondu kinematografie České republiky. Restaurovaná verze je zkrácena o 27 scén, dohromady v délce zhruba 6 minut.“
Do filmu byli obsazeni nejlepší herci té doby: Jana Brejchová, Rudolf Jelínek, Jan Werich, Bohuš Záhorský, Rudolf Hrušínský, Josef Hlinomaz, Karel Effa, Eduard Kohout, Karel Höger, Václav Trégl, a …
Miloš Kopecký
Ten, když nedostal roli padoucha, tak alespoň věčného lháře a chvástala. I když Baron Prášil měl spíš než potřebu lhát, neuvěřitelnou představivost. Mohl to být jedinečný pohádkář. A Miloš Kopecký – stejně tak jako všechny svoje ostatní role – zahrál Prášila dokonale.
Miloš Kopecký se narodil v roce 1922 v Praze. Pocházel z bohatší rodiny, jeho otec byl majitel kožešnictví a jeho matka vyučená kloboučnice, která ovšem převážně pracovala jako modelka. Díky ní Miloš získal náklonnost k umění různých žánrů, což ho nakonec přivedlo na divadelní prkna, ačkoli neměl žádnou hereckou průpravu. A za svůj jedinečný přínos kultuře byl oceněn titulem Národní umělec.
Příběh matky Miloše Kopeckého nebyl příliš šťastný. Byla to Židovka a otec Vladimír Kopecký se s ní nechal za války rozvést, aby si uchoval živnost. A tak matka skončila v Osvětimi, kde zemřela. Miloš Kopecký o tom píše ve své knize s názvem „Já“: „Otec nad maminkou de facto vynesl ortel. Kdyby totiž rodiče nebyli rozvedeni, maminka by se neocitla v Osvětimi, ale zůstala by patrně v Terezíně, kde bylo možné válku přežít.“ Kvůli židovskému původu se v roce 1944 ocitl v nacistickém pracovním táboře v Bystřici na Benešovsku i sám herec.
Divadlo, film a televize
Po návratu působil v divadle Větrník, v Divadle satiry, krátce působil i v Národním, kde se však kvůli jeho opilosti nedohrálo představení, a tak přešel do Realistického divadla, hrál i v Městských divadlech pražských. Nakonec však zakotvil v Divadle na Vinohradech, kde ještě tvořil celých 25 let. Zde se jeho nezapomenutelnou rolí stal Harpagon v Molièrově Lakomci. Kopecký pojal lakomce trochu jinak než ostatní herci; nebyl to ten uslintaný shrbený stařík, ale sehrál plnokrevného muže v nejlepších letech, jenž trpí stihomamem, a k tomu si jde nemilosrdně za svými cíli.
Z filmové tvorby lze připomenout nezapomenutelného doktora Strossmayera v televizním seriálu Nemocnice na kraji města (všimněte si, že tentokrát nehrál padoucha, ale zcela opačný charakter, a to opět geniálně), pistolníka Hogo Fogo ve filmu Limonádový Joe, Petra Voka z Rožmberka ve Svatbách pana Voka, polního kuráta Katze ve filmu Dobrý voják Švejk.
