Nepochopíte, co si Chudík alias primář Sova vytrpěl. Pro manželku byl odpad a prošel si peklem
Herce Ladislava Chudíka si čeští i slovenští diváci pamatují jako laskavého a přísného primáře Sovu ze seriálu Nemocnice na kraji města. Rodák ze středního Slovenska se nikdy nepřestal považovat za československého herce.
Charismatický herec Ladislav Chudík prožíval štěstí na jevišti slovenského Národního divadla i před kamerou. Avšak jeho soukromý život byl plný bolesti a trápení. O to se velkou měrou starala jeho první žena Helena, která ho málem dohnala k sebevraždě.
Osudová role
K nejúspěšnějším rolím Ladislava Chudíka patří role primáře Sovy ze známého seriálu režiséra Jaroslava Dietla Nemocnice na kraji města. Díky ní si získal oblibu českých i slovenských diváků. Dodnes se nám při vzpomínce na tento seriál vybaví primář Sova a jeho představitel Ladislav Chudík.
Chudík byl náhradní řešení
Ladislav Chudík původně neměl hrát roli primáře Sovy. V dubnu 1976, kdy se začal seriál natáčet, byl do této role obsazen Karel Höger. V roce 1977 však náhle zemřel na infarkt. Bylo navrženo několik známých herců, kteří měli převzít roli za svého zesnulého kolegu. Kandidát měl vyhovovat nejen tvůrcům seriálu, ale i tehdejšímu režimu. Nakonec volba padla na herce slovenského Národního divadla Ladislava Chudíka.
Role primáře Sovy byla pro něj výzva
Přestože měl Ladislav Chudík českou manželku a za sebou několik rolí v českých filmech, role primáře Sovy představovala pro něj velkou dřinu. Stálo ho to hodně námahy, aby jeho čeština byla perfektní. Musel si totiž ustavičně dávat pozor, aby měl správný český přízvuk, což bylo velmi stresující.
Navíc se musel v rekordním čase naučit nazpaměť 550 stran scénáře. Hodně ho vyčerpávalo také neustále cestování, v době natáčení seriálu hrál také ve slovenském Národním divadle v Bratislavě. Naštěstí mu jeho kolegové i filmový štáb pomáhali. „Učil jsem se s panem Chudíkem, aby nás dohnal. Pak už s námi držel krok,“ vzpomíná jeho kolega Josef Abrhám.
Role primáře Sovy mu zachránila život
Nejtěžší životní zkoušku charismatickému slovenskému herci přichystala psychická nemoc jeho první ženy Heleny. Nemoc postupně měnila její osobnost. V době, kdy skončila v invalidním důchodu, byl život s ní nesnesitelný. Její reakce byly nevyzpytatelné, na denním pořádku byly záchvaty zuřivosti a ponižování. Pro ni byl jen odpad.
Ladislav Chudík měl pocit, jako kdyby žil s cizím člověkem. Snažil se jí přimět, aby se šla léčit, pokaždé to však odmítla. Začaly se u něho projevovat příznaky vážné deprese, dokonce uvažoval o sebevraždě. V té době přišla nabídka role primáře Sovy. Ta mu zachránila život.
Emigrace a návrat
Koncem srpna 1968 ho jeho žena donutila emigrovat do Rakouska. O měsíc později ho navštívili jeho studenti s prosbou, aby se vrátil. Na silnici před domem, kde bydlel, napsali dokonce nápisy „Vráťte sa!“ Na tuto dojemnou prosbu vzpomínal až do své smrti. Tvrdil, že mu tím dali najevo, že ho potřebují. Po třech měsících se Ladislav Chudík vrátil domů.
Potíže s tehdejším režimem
Následky svého „výletu“ do Rakouska pociťoval ještě čtyři roky po návratu do Československa. Krátce po návratu musel čelit vyšetřování Státní bezpečnosti. Naštěstí vyšetřování brzy skončila, ale na čtyři roky byla pro něho zavřená televizní i filmová studia. Další neshody s tehdejším režimem měl kvůli svému přátelství s Jaroslavem Seifertem, signatářem Charty 77.
Rozvod a nový začátek
Herec musel čelit nejen problémům s režimem. Jeho psychicky nemocná žena mu dělala ze života peklo. Když stále odmítala jít se léčit, nezbylo mu, než se rozvést. Nenechal ji však na holičkách, daroval jí byt a 200 tisíc korun, což bylo tehdy velké jmění. Tři roky po rozvodu, v roce 1982, se konečně dočkal šťastného manželství po boku právničky Aleny, se kterou žil až do své smrti v roce 2015.
Zdroj: idnes.cz, denik.cz, krajskelisty.cz
