Nenechte se napálit: Jedno pravidlo odhalí, kdy je film „podle skutečné události“ jen fikce
Na filmy inspirované skutečnou událostí chodíme do kina skoro nejčastěji. Jako diváka nás láká představa toho, že snímek, na který se právě díváme, se ve skutečnosti doopravdy stal. Už úvodní titulek filmu „Natočeno podle skutečných událostí“ v nás vyvolává nadšení a adrenalin stoupá. Jenže – opravdu je všechno natočeno tak, jak se příběh v reálu stal? Nebo nás chtějí tvůrci filmu jen nalákat do kina?
Když se loni do českých kin dostal snímek s názvem Manželé Stodolovi, způsobilo to všude kolem něj spoustu kontroverzních reakcí. Film měl ukazovat skutečné zločiny páchané zvrácenými manželi, kteří přepadávali a zabíjeli nevinné seniory. To vše pod vidinou zisku. I když film působí jako tvořený podle skutečné události, spousta situací je ve filmu poněkud zkreslená a diváci si toho všimli. Snímek totiž „pouze“ pracuje se skutečnou událostí, ale mnoho záběrů je pouhá fikce, podrobnosti jsou vyfabulované. Fanoušci kriminálních příběhů se proto ptají: Proč nám lžou? Bylo to přece jinak! Ten příběh známe. Možná odpověď může být: Chceme ve vás prostě probudit to mrazení.
Titanic? Fikce! Ale zabralo to…
I slavný velkofilm Titanic se tváří, jako že popisuje skutečné události tragédie z roku 1912. Ovšem i tady vás musíme zklamat. Loď se sice opravdu potopila a zemřelo při tom téměř dva tisíce lidí, ovšem romantický příběh Jacka a Rose je pouhá fikce. Jedná se o zcela smyšlené postavy a zcela smyšlený děj. Nicméně režisér filmu James Cameron se nechal inspirovat povahou skutečné přeživší Beatrice Wood. Když si přečetl životopisnou knihu, která se věnovala přímo jí, rozhodl se postavu Rose napsat přesně podle jejích povahových rysů.
Proč nás skutečné příběhy tolik lákají?
Je to jednoduché! Když se daná situace skutečně stala někomu jinému, může se klidně stát i nám. I my se můžeme stát obětí trestného činu. Můžeme být svědkem tragédie. Můžeme být obětí podvodníka. Proto se nám filmy inspirované skutečnou událostí tolik líbí. Chceme vidět, jak si hlavní hrdinové s těžkou situací poradí. Chceme znát důsledky reálných jednání. Je to prosté – skutečné příběhy rozvíjejí naši empatii.
Nejvíc lákají filmy inspirované vraždami
Čím víc je vražda medializována, tím víc budí mezi lidmi pozornost. Lidé jsou senzacechtiví, chtějí vědět, proč a jak se tak závažný čin jako je vražda stal. A jsou to právě filmy o vrazích a vraždách, které lákají filmové tvůrce k tomu, aby tyto mnohdy hororové příběhy zfilmovali. Čeští diváci navíc už v 80. a 90. letech nejvíce tíhli k detektivním seriálům. Vzpomeňme třeba 30 případů majora Zemana, Malého pitavala z velkého města nebo Případy 1. oddělení. Z novějších seriálu stojí rozhodně za zmínku i velmi opěvovaná minisérie Metoda Markovič: Hojer.
Díl Studna z cyklu 30 případů majora Zemana patří k tomu nejlepšímu, co česká kinematografie nabízí. I tento příběh byl inspirován skutečnou událostí, ke které došlo v roce 1968 ve středočeských Vonoklasech. V roce 2020 se dokonce objevily nové výpovědi Stanislava Jelínka, který jako jediný rodinnou tragédii přežil. Obecně se jedná o jeden z nejvěrnějších dílů celého seriálu.
Případ, který šokoval Československo: Smrt stopařek. Jak to tehdy bylo?
Režisér Jindřich Polák se v roce 1979 pustil do zcela kontroverzního natáčení, které doslova šokovalo celé Československo. Zfilmoval totiž v té době obrovsky smutný příběh dvou stopařek, které brutálně zavraždil řidič náklaďáku. Film se od začátku do konce tváří jako kompletně inspirovaný touto tragickou událostí. Způsob vraždy se ale ve filmu a v realitě liší. Uložení těl s realitou však koresponduje. Obě mrtvé dívky byly totiž skutečně nalezeny na skládce. Film se ale odlišuje i ve způsobu osudu vraha stopařek. Skutečného Somoru totiž nikdo nezastřelil. Byl odsouzen a oběšen v Bratislavě.
Jak odhalit, že je to ve skutečnosti úplně jinak?
Všímejte si ve filmu scén, které se odehrávají v soukromí a nikdo jiný u nich není. Pokud nikdo nemohl vědět, že se dané události staly tak, jak jsou zobrazeny, a hlavní hrdina na konci filmu zemře, takže nemohl svůj příběh nikomu vyprávět, je to podezřelé. Tímto způsobem snadno rozpoznáte, že film označený jako “podle skutečné události” je ve skutečnosti pouze fikce.
Zdroje: csfd.cz, kinobox.cz
