Neskutečný zápřah stál Oldřicha Lipského život: Neuměl odpočívat a upracoval se k smrti

Oldřich Lipský byl český scenárista a režisér, který po sobě zanechal bohaté dílo. Ve svých filmech velmi rád obsazoval svého bratra Lubomíra Lipského. Práce byla jeho život, obětoval jí vše, a to se mu patrně stalo osudným. Obrovské pracovní nasazení a vyčerpání si vybraly svou daň. Režisér zemřel v průběhu natáčení filmu Velká filmová loupež, který již nestihl dokončit. Bylo mu pouhých 62 let.

Oldřich Lipský se narodil 4. července 1924 v Pelhřimově. Letos by se tedy dožil sta let. Jeho otec Vilém vlastnil v Pelhřimově cukrárnu s kavárnou a také vedl místní ochotnický spolek. To patrně ovlivnilo budoucí povolání jak Oldřicha, tak jeho staršího bratra Lubomíra. Oba slavní bratři měli ještě jednoho sourozence. Nejmladší Dalibor se však nedožil ani plnoletosti. Zemřel tragicky, když ho při koupání v rybníku zasáhl blesk.

Založil Divadlo satiry

Ještě za války působil Oldřich v ochotnickém divadle Mladá komedie. V roce 1945 se odstěhoval z milovaného Pelhřimova do Prahy, kde se rozhodl pro studium práv a filozofie. Stále ho to však táhlo k divadlu a umělecké tvorbě. Začal se věnovat herectví a společně se svým bratrem Lubomírem a dalšími společníky založil Divadlo satiry.

Oldřich byl od mládí velmi cílevědomý a práce pro něho byla nesmírně důležitá. Měl obrovský talent nejen na herectví, ale také na režii a psaní scénářů. Na filmovém plátně se poprvé objevil v roce 1945, když dostal malou roli ve filmu Řeka čaruje. Později ale přicházely větší herecké příležitosti. V roce 1949 bylo Divadlo satiry uzavřeno a Lipský začal pracovat ve Filmovém studiu Barrandov. Začínal jako asistent režie a postupně se vypracoval na režiséra a scenáristu.

Točil jeden film za druhým

V roce 1954 režíroval svůj první film Cirkus bude! A protože patřil mezi milovníky cirkusu, tuto tematiku rád využíval i ve svých dalších filmech. Připomeňme například slavnou veselohru, ve které exceloval jeho bratr Lubomír, Šest medvědů s Cibulkou z roku 1972 nebo Cirkus v cirkuse z roku 1975. Čtyři roky se věnoval také scénáři ke slavnému Cirkusu Humberto. Bohužel jeho realizace se již nedožil.

Oldřich Lipský za svůj život natočil nespočet filmů, ať už to byly dokumenty, veselohry, westerny nebo jiné žánry. Působil jako scenárista a režisér a pod jeho taktovkou vznikla celá řada nezapomenutelných snímků. Když nerežíroval, psal scénáře k filmům jako Adéla ještě nevečeřela, Jáchyme, hoď ho do stroje!, Tři veteráni a mnoho dalších. 

Režíroval veleúspěšné westernové komedie, například Limonádový Joe (1964). Nějaký čas spolupracoval se scenáristou Milošem Macourkem a společně natočili několik komedií, například Čtyři vraždy stačí, drahoušku.

Lipský pracoval prakticky nonstop

Dalo by se říci, že na co Lipský sáhl, z toho byl doslova trhák. Málokdo ovšem tušil, kolik ho to stálo úsilí a času. Oldřich Lipský byl velký perfekcionista a vše muselo být dokonalé. Dobře věděl, že kvalitní film potřebuje nejen dobrý scénář, ale také ty nejlepší herce. Proto si vždy pečlivě vybíral, kdo v jeho filmech bude účinkovat. To vše znamenalo dlouhé hodiny usilovné práce a maximálního soustředění.

Obrovské pracovní nasazení vkládal Lipský do každého svého díla. Jinak tomu nebylo ani při psaní scénáře jeho posledního filmu Velká filmová loupež, do kterého obsadil duo Oldřich Kaiser a Jiří Lábus. Všechno muselo být dokonalé. Lipský téměř nespal. Jeho bratr Lubomír, který si ve filmu zahrál roli vrátného, později řekl, že Oldřich přijel pozdě večer po natáčení domů, vzal si tužku a papír a dlouho do noci se připravoval na další den.

Oldřich Lipský patrně zemřel během rozdělané práce, když ho postihl rozsáhlý infarkt. Psal se rok 1986 a slavný režisér se dožil pouhých 62 let. Film, na kterém tak usilovně pracoval, bohužel nestihl dokončit a jeho práci převzal jeho kolega, režisér Zdeněk Podskalský.

Přepracování je nemoc, kterou je potřeba léčit

Přepracování neboli workoholismus bývá častou příčinou různých zdravotních obtíží. Je to stav, kdy člověk na sebe klade nepřiměřenou pracovní zátěž, se kterou se organismus nedokáže vypořádat. Mnoho lidí má práci jako koníčka a nedokáže se od ní odtrhnout, z čehož se postupně stává závislost. Pracují na úkor spánku, jídla, koníčků i rodiny. Dříve či později si ale tělo řekne dost a objeví se různé zdravotní problémy.

Workoholismus je považován za závislost v pravém slova smyslu a léčba musí být komplexní. Vyžaduje důslednou terapii s psychologem a různé meditační a relaxační techniky. Mezi workoholiky patří i řada známých osobností. Jmenujme například herečku Hanu Vagnerovou, která kvůli přemíře práce čelila syndromu vyhoření. Prací žije také Jiří Suchý, který o sobě sám mnohokrát řekl, že neumí odpočívat. Zdravotní problémy donutily zvolnit také zpěvačku a herečku Evu Burešovou. Velkému pracovnímu nasazení čelil také oblíbený český zpěvák David Stypka, který zemřel na rakovinu slinivky.

Obvyklými příznaky přepracovanosti jsou únava, poruchy spánku, bušení srdce, stres a úzkosti, bolesti hlavy, problémy se soustředěním a také zažívací obtíže. „Bohužel, pokud člověk pije, okolí začne tušit, že to není v pořádku. Pokud ale člověk pracuje šestnáct hodin denně, je ostatními většinou brán jako hrdina,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor. Podle něho existují různé druhy workoholismu. „Dříči jsou ti, kteří pracují od nevidím do nevidím. Často jsou to lidé na vysokých manažerských pozicích. Pak jsou workoholici, kteří jsou hyperaktivní a baví je začínat všemožné projekty,“ upřesnil Rektor.

Pokud člověk vyhoří, zkolabuje fyzicky nebo psychicky. „Může mít úraz, infarkt, mrtvici, deprese nebo úzkosti. Když se člověk dostane do posledního stadia vyhoření, tak se vlastně od práce odpojí. Bude ji dělat ze setrvačnosti, ale bez motivace a invence, s odporem a nenávistí,“ dodal Rektor v rozhovoru pro Radiožurnál.

Zdroj: lifee.cz, zena.aktualne.cz, blesk.cz, irozhlas.cz, csfd.cz