Optický klam: Géniové to uvidí do 6 sekund. Jak dlouho to trvá vám?

Optické klamy jsou perfektním nástrojem, který nám ukazuje, jak je naše vnímání reality vrtkavé. Máme pocit, že to, co vidíme, můžeme považovat za opravdovou realitu, ale skutečně tomu tak není. Náš mozek si na základě našich omezených smyslových prožitků vytváří interpretaci toho, co se kolem nás děje. Na otázky, jestli všichni lidé například vnímají všechny barvy stejně, se dá naštěstí odpovědět měřitelností vlnových délek světel a tak podobně. Zároveň však existuje celá řada optických iluzí, které nám dokazují, jak jednoduché je náš mozek zmást.

Každý z nás žije s pocitem, že to, co vidí nebo slyší, je skutečným odrazem toho, co se kolem nás děje. Jako organismy s omezenou smyslovou zkušeností však nemůžeme vnímat celou řadu aspektů reality – nevidíme například UV záření či další jevy. Jak by se asi naše myšlení proměnilo, kdybychom byli schopni vnímat i takovéto jevy? Na tyto otázky asi nikdy nenajdeme odpověď. Zároveň nám však nic nebrání si s naším smyslovým vnímáním tak trochu pohrát – například za použití umně vytvořených optických klamů.

Co je to optický klam?

Optickým klamem rozumíme nesprávné, zkreslené nebo matoucí vnímání vizuální reality. Oko vnímá nějaký vizuální podnět, ale mozek ho interpretuje jinak, než jak je opravdu zobrazen. Zkreslující funkci mohou mít také neurony, které z oka vedou do mozku. Následkem je to, že člověk na daném obrázku vidí něco, co se tam ve skutečnosti nenachází.

Většina optických klamů je postavena na matoucí lidského oka barvou (jako tomu je v případě takzvané Hermannovy mřížky) nebo tvarem. Výraznou skupinu klamů pak tvoří takzvané dvojsmyslné obrázky, kdy člověk vidí různé věci podle toho, na jaký prvek obrázku se zaměřuje. Další klamy jsou pak založeny na špatném zobrazení nebo nesprávném vnímání perspektivy nebo prostorového vnímání.

Typy nejen optických iluzí

Optických iluzí pak existuje hned několik druhý, z nichž každý má své vlastní principy. Prvním z nich jsou fyzikální iluze, nebo také objektivní klamy, které vznikají lámáním a odrážením světla v atmosféře. Příkladem fyzikální iluze je například fata morgana. Příkladem tohoto klamu jsou například obrazy mokrých ploch či kaluží na rozpáleném asfaltu, nahlíží-li ho člověk pod určitým úhlem.

Dalším typem iluzí jsou fyzologické iluze. Tato kategorie je poněkud nejasná a prolíná se s kategorií následující. Jedná se totiž o subjektivní klamy, které se mohou u různých jedinců nebo v průběhu času významně lišit. Zároveň je však nelze plně potlačit vědomým úsilím. Příkladem takové iluze je například přetrvání zrakového vjemu na sítnici po náhlé změně barvy, či takzvaný „paobraz“. Dalším příkladem je zmíněná Hermannova mřížka, na které člověk vidí černé čtverečky v místech, kde se neobjevují.

Třetí kategorií jsou pak takzvané kognitivní iluze. Ta spoléhá na skutečnost, že vjemy jsou z většiny relativní a nikoliv objektivní. Ponoříme-li například jednu ruku do nádoby s horkou vodou a druhou do nádoby se studenou a posléze obě ruce ponoříme do nádoby s vlažnou vodou, každá ruka vyšle do mozku signál závisející na její relativní předchozí zkušenosti, nikoliv na zkušenosti současné.

Dokážete rozluštit tyto optické hádanky?

Nyní se i vy můžete pokusit rozluštit dva optické klamy. První z nich pracuje s tím, jestli na obrázku uvidíte muže, nebo ženu. Zkuste se zamyslet nad tím, jaké typy optických iluzí jsme si v tomto článku vyjmenovali a možná vám to pomůže při vyřešení této iluze:

Tento klam spadá do kategorie takzvaných dvojsmyslných obrázků a jeho interpretaci si mozek mění podle toho, na co se zrovna zaměřujete. Správná odpověď tedy spočívá v tom, že se na obrázku nachází vlastně obojí, muž i žena:

Druhý z optických klamů bude pro některé možná krapet složitější. Zkuste se opravdu pečlivě zadívat na následující obrázek stromu. Nachází se v něm totiž siluety tří králíků. Dokážete je najít všechny?

Tento optický klam pak spoléhá na dva principy, kterými je matení lidského oka barvou, ale i tvarem. Zároveň pracuje s principem, že pro mozek je jednodušší zaměřovat se na takzvaný pozitivní prostor a ne na prostor negativní, tedy prázdný. Pokud se ale budete opravdu soustředit, skryté siluety v tomto obrázku jistě najdete.

zdroje: cs.wikipedia.org, brightside.me, ilincev.com