Perličky z Krkonošských pohádek: Prachař nosil jídlo v ešusu, jediný měl postel, Řehoř spával vsedě
Krkonošské pohádky jsou patrně nejoblíbenějším českým večerníčkem všech dob. Vysílal se již mnohokrát a stále baví malé i velké diváky. I přesto o něm ale řada lidí stále neví úplně všechno. Třeba to, že představitel vládce hor, který neustále bafal z fajfky, byl ve skutečnosti zapřísáhlý nekuřák a neustálým přísunem tabáku vysloveně trpěl.
Populární pohádka vznikla na motivy dětských knížek spisovatelky Marie Kubátové. Scenáristka Božena Šimková, která sama prožila dětství v Podkrkonoší, měla ale pocit, že je třeba pro potřeby seriálu děj ještě obohatit. Z toho důvodu vznikly také postavy Kuby, Anče a hajného, které se v původní verzi nevyskytují.
Dlouhou dobu ale autorka nemohla být pod scénářem podepsaná. Za minulého režimu totiž upadla v nemilost poté, co v roce 1968 neschvalovala vstup sovětských vojáků na území ČSSR. V televizi se tak nemohla ani ukázat a oficiálně tak jako scenáristka vystupovala Zdena Podhrádská.
Vedení televize se zpočátku vůbec netvářilo nadšeně na návrh, že tento večerníček bude hraný. Moderní totiž byly kreslené pohádky a předchozí pokusy natočit hraný večerníček skončily nezdarem. Nakonec ale Krkonošské pohádky dostaly zelenou. Kromě toho získala režisérka Věra Jordánová zvláštní výsadu. Mohla totiž točit na v té době nejdražší dostupný filmový materiál značky Kodak.
V umělém potoce plavali živí pstruzi
Ihned po schválení se ale objevil další problém. Ukázalo se totiž, že se nepodařilo sehnat vhodné lokace, kde by se mohlo natáčet. Veškerá místa, která se v Krkonošských pohádkách objevují, tak ve skutečnosti vůbec neexistují. Byla totiž vytvořena v trikovém ateliéru na Barrandově.
Mezi kulisami se pohybovali nejen herci, ale také živá zvířata. Objevují se například kočky nebo kůzlata. Opravdovým majstrštykem byli také živí pstruzi, kteří ale po celou dobu plavali v umělém potoce. Některé zvířecí role si ale zahrály loutky. Například oblíbenou sojku bonzačku vodila manželka Ilji Prachaře Jana Prachařová.
První řada seriálu se natáčela doslova v polních podmínkách. Aby se všichni herci před kamerou vůbec mohli kvůli svým harmonogramům sejít, točilo se prakticky pouze v noci. K dispozici měli malý kumbálek, kde si mohli odpočinout ve chvílích, kdy se například přestavovala kamera.
Jedinou postel si zabral Ilja Prachař
Spát se tam ale příliš dobře nedalo. Jedinou postel měl totiž zamluvenou představitel Trautenberka Ilja Prachař a ostatní si tak posedali, kam se zrovna dalo. Představitel hajného Zdeněk Řehoř tak například po letech přiznal, že na place spával v sedě.
Náročné to bylo také se stravováním. Zatímco Prachař si vozil v ešusu jídlo z domova, František Peterka v roli Krakonoše si kvůli nedostatku času pokaždé stihl koupit pouze suché rohlíky a sekanou do ubrousku.
Herec Ilja Prachař se nijak netajil tím, že roli zlého a lakomého feudála Trautenberka vysloveně nesnášel. Kromě něj si totiž zahrál kolem dvou stovek dalších rolí, diváci si ho ale navždy zaškatulkovali.
Krkonošské pohádky ho donutily kouřit
„Až se stane a nebudu mezi vámi, zakazuji vám, abyste o mně psali jenom jako o Trautenberkovi. Copak jsem neodehrál kvalitnější role?“ rozčiloval se například v jednom z posledních rozhovorů, které před smrtí poskytl. Za pravdu mu dal také jeho vnuk, herec Jakub Prachař. „Mockrát se stalo, že jsme byli u dědy na chalupě a chodily se na něj koukat cizí rodiny. Rodiče za plotem svým dětem ukazovali, jak vypadá ten Trautenberk. Děda je posílal rovnou do pr…,“ prozradil.
Zcela spokojený nebyl ani František Peterka, který si zahrál hlavní roli Krakonoše. Celý život byl totiž vášnivý sportovec a snažil se také dodržovat zdravý životní styl. Jako pán hor ale musel neustále kouřit fajfku, což se mu jako nekuřákovi vůbec nelíbilo. Neustále totiž kašlal.
Zdroje: autor, ČSFD.cz, Kafe.cz
