Perličky z natáčení Arabely: Menšík opil trpaslíky a udělali nestoudný trapas na hotelu
Československý rodinný seriál Arabela se na televizní obrazovku poprvé dostal ve slavnostní čas. Bylo to na Boží hod vánoční, 25. prosince 1980 v 16:50 hodin. Od prvního dílu, v němž pan Majer zazvonil na kouzelný zvoneček a spustil lavinu událostí, jež následovaly, si seriál získal srdce diváků. Stal se kultovním seriálem, jemuž nádech tajemna dodávaly poeticko-fantastické nápady z pera scenáristů Miloše Macourka a Václava Vorlíčka. Natáčení by se neobešlo bez veselých příběhů, jež se odehrály v době, kdy už kamera neběžela.
Sedm trpaslíků, kterých bylo jen šest
V seriálu Arabela vystupují bytosti z pohádkového světa, nejen toho českého. Například trpaslíky si tvůrci vypůjčili od amerického studia Walt Disney, aniž by na to Československá televize měla licenci. Naštěstí to pro studio nebyl problém, který by nutně muselo řešit. Prostě nad ním přivřelo oči. Autorem masek trpaslíků byl maskér Jiří Hurych. Jeho náročná tvořivá práce trvala půl roku, než byly všechny připraveny na natáčení.
Pro role trpaslíků byli vybráni herci malého vzrůstu, většinou s genetickou poruchou zvanou nanismus, a to v čele s Jiřím Krytinářem a Aťkou Janouškovou. Produkci se ale nepodařilo sehnat všech sedm trpaslíků, proto jich v seriálu Arabela účinkuje pouze šest. Kdo by to ovšem při sledování seriálu počítal…
Když natáčejí trpaslíci
Při natáčení se málokdy podaří záběr hned napoprvé. To byl také případ scény v Arabele, kdy trpaslíci s krumpáči přes rameno přecházejí po kmeni stromu v rovném zástupu před zraky Sněhurky. Vpředu šla Aťka Janoušková. Jenže se jí smekla noha, zakopla a docílila toho, že se všichni trpaslíci skutáleli z klády na zem. Záběr tedy pokazila a musel se opakovat.
Toto vše pozoroval Vladimír Menšík, jenž v seriálu hrál pana Majera. Poradil panu Vorlíčkovi, aby v čele trpaslíků šel Jiří Krytinář. Tentokrát vše klaplo na výbornou a režisér Vorlíček mohl být spokojený. O Vladimíru Menšíkovi se vědělo, že využíval každou příležitost k tomu, aby byla nějaká legrace.
Za odměnu pozval Vladimír Menšík herce představující trpaslíky na skleničku něčeho dobrého. Pochopitelně nezůstalo jen u jedné, flámovat vydržel Menšík dlouho do noci. Jenže alkohol herce záhy poněkud společensky zmohl a všichni byli namol. Sotva chodili. Ale to by nebyl Menšík, aby se o ně nepostaral.
Všechny posadil do svého automobilu a odvezl je do hotelu. Jenže zde se ukázalo, že herci mají opravdu velký problém s chůzí. Menšíkovi tedy nezbývalo nic jiného než jednoho po druhém poodnášet v podpaží z auta do hotelové haly. Když toto nadělení uviděla zdejší recepční, spráskla ruce. A hned se vyděšeně zeptala pana Menšíka, co s těmi děcky provedl. Menšík odpověděl, že to nejsou děti, ale opilí trpaslíci. Poté se rychle vytratil z hotelu ven, přičemž zanechal překvapenou recepční stát jako solný sloup.
Menšíkův podvod, na který skočil i Gustáv Husák
Herec Vladimír Menšík je po svém otci původně křtěný jako Vladislav. Křestní jméno si změnil až v době, kdy už účinkoval v divadle E. F. Buriana. V 60. letech minulého století se Menšíkovi podařilo ztratit občanský průkaz. Nechal si tedy na úřadě vystavit nový. Tehdy se občanské průkazy vypisovaly inkoustem. Úřednice, která vyřizovala Menšíkův průkaz, napsala letopočet jeho narození 1929 dost ledabyle. Menšíkovi tedy nedalo moc práce udělat z devítky čtyřku.
Jeho motivem k tomuto podvodu bylo jít dříve do důchodu. Pak už si podvod žil svým vlastním životem. K domnělým padesátinám v roce 1974 Vladimír Menšík obdržel titul zasloužilý umělec. A ke kulatinám v roce 1984 mu blahopřál dokonce sám tehdejší prezident Gustáv Husák. Pravda ale stejně vyšla najevo. Jen toho důchodu si Menšík moc neužil. Zemřel totiž ve věku 58 let.
Zdroj: ceskatelevize.cz, csfd.cz, Wikipedia
