Pohodové natáčení filmu Na samotě u lesa přerušila strašná tragédie Jiřího Menzela. Byl to nejhorší den v mém životě, řekl
Komedie Jiřího Menzela Na samotě u lesa je dodnes mezi diváky velice oblíbená. O tom svědčí i skutečnost, že film si na csfd.cz drží hodnocení úctyhodných 88 %. Je až neuvěřitelné, že od natáčení tohoto rodinného filmu uběhlo už 48 let. Scénář napsali Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, režii si vzal na starost Jiří Menzel. Pohodové letní natáčení však přerušilo velké neštěstí, které zasáhlo nejen samotného režiséra, ale i celý štáb.
Jiří Menzel patřil mezi nejúspěšnější české režiséry. Za snímek Ostře sledované vlaky dokonce získal Oscara. Narodil se v roce 1938 v Praze. Jeho otcem byl Josef Menzel, který působil jako novinář, překladatel a spisovatel knih pro děti. Z jeho pera pochází například oblíbená dětská postavička Míša Kulička. Smrt otce slavného režiséra zastihla právě při natáčení komedie Na samotě u lesa v roce 1975, což Jiřího Menzela velice ranilo a do konce života měl tento film spojený právě s úmrtím milovaného tatínka.
Uprostřed natáčení přišla smutná zpráva
„Uprostřed natáčení mi umřel tatínek. Na jaře ho stihla mozková mrtvice. Několik měsíců se trápil a smrt pro něj byla vysvobozením. Ráno jsem byl na cestě ke Komárkově chalupě, když mi sestra zavolala zprávu do štábu. Přijel jsem k chalupě, kde mi to řekli,“ popsal režisér v knize Rozmarná léta.
Tato zpráva zasáhla nejen Jiřího Menzela, ale i celý štáb. „Všichni byli smutní, že mi umřel tatínek. Děti dokonce plakaly. Filmovat jsme museli. Zvláštní náhodou jsme právě ten den točili scénu, kdy se děda Komárek v černých šatech vypravuje na pohřeb a komentuje neodkladnost lidské smrti,“ upřesnil oscarový režisér, jehož otec Josef Menzel se narodil v roce 1901.
Natáčení pokračovalo i přes tuto smutnou událost a vznikl film, který si národ zamiloval. Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak si vzali na starost scénář. Zaměřili se na pražskou rodinu, která touží po chalupě v přírodě. Oba scenáristé si ve filmu také zahráli. Zdeněk Svěrák ztvárnil hlavní postavu Oldřicha Lavičky, jehož filmovou manželkou byla Daniela Kolářová. Rodina se dvěma dětmi si chalupu v krásné přírodě okamžitě zamilovala. Jenže rodinnou idylku komplikuje děda Komárek v podání Josefa Kemra, který se nemíní z chalupy vystěhovat. Vzpomeňme na jeho již legendární hlášku „chčije a chčije“, kterou používáme dodnes.
Jiří Menzel chtěl Kemra za každou cenu
Zajímavostí je, že Kemrovi bylo v té době pouhých 54 let. Jiří Menzel si Kemra prosadil, i přestože se to komunistům nelíbilo. Vadilo jim, že byl věřící a netajil se tím. Menzel tehdy prý prohlásil, že Kemr je jediný herec, který se na tuto roli hodí. Nikdo jiný podle něho neuměl tak skvěle zacházet s kosou. Pro postavu dědy Komárka bylo právě sečení kosou typické. Nakonec se to podařilo a Kemr pro mnohé dodnes zůstává legendárním dědou Komárkem.
Smoljak se Svěrákem při psaní scénáře zvažovali, zda nenechat dědu Komárka v závěru filmu zemřít. Nakonec se ale rozhodli to neudělat, protože se jednalo o rodinnou komedii. Snímek se natáčel podle skutečné události. Scenáristé se inspirovali životem skutečného důchodce žijícího v chalupě na vesnici – pana Lukšíčka. Svěrák se kvůli roli Lavičky musel oholit, prý tak vypadal více jako Pražák.
Svěrákovi byl vyplacen honorář za scénář k filmu Na samotě u lesa omylem dvakrát. Přišlo se na to zcela náhodou až po několika letech. Svěrák měl tehdy dvě možnosti: Buď peníze vrátí, nebo napíše nový scénář s podobnou tematikou. A tak vznikla v roce 1985 další skvělá komedie Vesničko má středisková. Režisérem nebyl nikdo jiný než Jiří Menzel, který se Svěrákem a Smoljakem nějaký čas působil také v Divadle Járy Cimrmana.
Oscarový režisér zemřel v roce 2020. Bylo mu 82 let.
Zdroj: tv.nova.cz, idnes.cz, extra.cz, kafe.cz
