Poznáváte herce na fotce? V mládí ztvárnil hlavní roli ve filmu, který všichni zbožňují
Že bude jedním z nejslavnějších herců evropské kinematografie, zřejmě netušil ani on sám. Přestože pocházel z Francie a byly mu nabídnuty i role v Hollywoodu, nejvíce se proslavil v Německu, kde naše i svoji životní lásku.
Krasavce to k filmu ze začátku vůbec netáhlo. Narodil se v roce 1929 ve francouzském Brestu, a to dokonce do šlechtické rodiny. Brzy se musel i s rodinou odstěhovat, to když si z městečka Němci udělali vojenský přístav.
Jeho otec byl členem francouzsko-belgického hnutí odporu a i on sám se v pouhých patnácti letech zapojil do odboje. Zřejmě by asi ani on sám tehdy neřekl, že se jednou do Německa zamiluje – a ono do něj. V devatenácti vstoupil do cizinecké legie a vyrazil do Indočíny. Později přiznal, že tam zabil tři lidi.
Nejednu mohl zemřít i on sám, třeba když zažil výbuch v dole. Vyvázl však bez vážnějších zranění. Následně odjel jako výsadkář do Alžírska. Když se v roce 1952 rozhodl odejít do civilu, najednou nevěděl, co sám se sebou.
Uměl bojovat, ale měl tvář anděla
Měl krásnou tvář, dobře sekanou čelist, hluboký pohled a ďolíček na bradě. Díky tomu se uchytil ve světě modelingu, stále více ale toužil po herecké kariéře. Role se zrovna nehrnuly, typově až nápadně připomínal Alaina Delona, sám přitom nejvíce obdivoval Jeana Gabina a Jeana-Paula Belmonda.
Hrál po divadlech a sem tam v nějakém tom filmu, o nic zásadního ale nešlo a když jej rodiče přestali finančně podporovat, ocitl se ve finanční nouzi. Pak se mu ale dostalo jedinečné nabídky zahrát si ve filmu, který vznikal na motiv románu Karla Maye.
Roli, která jej proslavila, vůbec nechtěl
Herec však o roli nějakého Vinnetoua, o kterém nikdy dřív neslyšel, vůbec nestál. Fanouškem knih nebyl a když si přečetl scénář, zjistil, že v něm nemá téměř žádné věty. Navíc neuměl jezdit na koni ani mluvit německy. Také se natáčelo v zahraničí, a to v tehdejší Jugoslávii, takže uvažoval, jak s prací skloubit svůj tehdejší vztah s přítelkyní. Herec navíc vůbec nevěřil tomu, že by mohl mít western nějaký úspěch.
Znal také americké westerny a zrovna nesouzněl s tím, jakým způsobem původní obyvatele Ameriky vykreslují. Ostatně film po letech sklidil kritiku a dnes už by si mohli hrát Francouzi a Němci před kamerami na Indiány asi jen těžko.
Nakonec na nabídku ale přece jenom kývnul a v Německu se proslavil ještě více než ve své rodné Francii. Pierre Brice našel v Německu i svoji životní lásku. V roce 1981 pojal za manželku svoji dlouholetou fanynku Hellu Krekel, která byla o jednadvacet let mladší. Filmový Apač se nechal slyšet, že jeho žena byla vlastně tím nejlepším, co díky filmu získal. S rolí se totiž sžíval velmi dlouho, neboť jej připravila o mnoho dalších kariérních příležitostí a možností.
Z USA měl strach
Bylo mu například nabídnuto, aby odjel a zkusil prorazit v Hollywoodu. Toho se však bál a raději zůstal megahvězdou v Evropě, než aby zanikl jako průměrný herec v Americe.
„V Hollywoodu můžete uspět, ale také se snadno může stát, že neprorazíte a budete jako herec zapomenut. Nechtěl jsem jít do takového rizika,“ vysvětlil později. S rolí Vinnetoua strávil ve výsledku skoro čtyřicet let života.
„Vinnetou pro mě není filmová role, Vinnetou je filozofie,“ řekl pro Planet Interview. Přestože svůj osud herce jedné role přijal, celý život litoval, že nepřestal „indiánky“ točit už po třetím díle. Největší kritiku schytal od fanoušků za svůj poslední film Vinnetou se vrací, ke kterému psal i scénář.
„Byla velká chyba, že jsem souhlasil s tím, že v něm budu hrát. Je to smutné, ale myslím to vážně,“ uvedl pak ve stejném rozhovoru a dodal, že štáb předělal scénář natolik, že se původní předloze nepodobal už ani omylem. V Německu si přál i dožít, což se mu nepodařilo. V šestaosmdesáti odešel do věčných lovišť. Podlehl zápalu plic v nemocnici u Paříže. Po boku stála herci až do poslední chvíle jeho věrná manželka.
Zdroje: planet-interview.de, novinky.cz, dvojka.rozhlas.cz
