Od Gagarina po vesmírné plachetnice: 121 let lidského snu o létání
Od prvního letu letadlem bratří Wrightů uplyne právě v těchto dnech 121 let. Již nějakou dobu však člověk neopouští pouze zemskou hroudu, ale gravitaci navzdory se vydává i do vesmíru. Nyní by chtěl konečně vyrazit ke hvězdám.
V roce 1961 se stal Jurij Gagarin prvním člověkem ve vesmíru. Lidstvo se sice o osm let později dostalo i na Měsíc, na další tělesa Sluneční soustavy už ovšem dorazily pouze sondy bez lidské posádky. Stále však sníme o tom, že vyrazíme ke hvězdám. Od roku 2016 např. existuje projekt Breakthrough Starshot, jehož cílem je vyvinout flotilu mezihvězdných sond s lehkými plachtami. Ta by se měla během několika desítek let dostat do Alpha Centauri, tedy do nám nejbližšího hvězdného systému. Ten je i tak vzdálen více než čtyři světelné roky, což není právě málo (viz níže).
Upozorňujeme: Jurij Gagarin téměř obletěl Zemi. Pro všechny příznivce ploché Země, kteří věří, že nás NASA drží v nevědomosti, se nabízí otázka, proč tohoto úspěchu dosáhl jako první Sovětský svaz. Že by chtěl v roce 1961, kdy panovala největší krize Studené války, pomoci tehdy tři roky existujícímu americkému Národnímu úřad pro letectví a vesmír udržovat lidstvo v nevědomosti? Sám Gagarin totiž užasle popisoval kulatou Zemi.
Projekt Breakthrough Starshot
Za daným projektem stojí organizace Breakthrough Initiatives, jejímiž zakladateli jsou Yuri Milner, Stephen Hawking a Mark Zuckerberg. Sondy Breakthrough Starshot by zřejmě mířily k Proxima Centauri b, což je exoplaneta (planeta mimo Sluneční soustavu) u Proximy Centauri, tedy hvězdy nejblíže Slunci. Podle vědců by „vesmírné plachetnice“ mohly obrovskou vzdálenost zvládnout za několik desítek let. Danou cestu by tak překonaly opravdu mnohonásobně rychleji, než za jaký čas by se do této části vesmíru dostaly současné sondy!
Vědci chtějí použít vysoce výkonného laseru k pohonu technologie reflexních plachet na sondách, které by se pak mohly přiblížit relativistické rychlosti. O co se jedná? Jde o rychlost, která přesahuje zhruba 100 000 km/s–1. To je třetina rychlosti světla, která činí cca 300 000 km s–1. I kdyby se přitom vědci dostaly „pouze“ na 15 až 20 % světelné rychlosti, sondy by dosáhly svého cíle za zhruba 20 až 30 let, přičemž by ještě přibližně čtyři roky trvalo, než by se na Zemi doručila zpráva o případném úspěchu „vesmírných plachetnic“.
Pro úspěch mise je klíčový materiál, který má být lehký a zároveň musí odolat zrychlení a záření z laseru. Podle testů se jeví jako nejslibnější kombinace křemíku a oxidu křemičitého. Dané „lodě“ budou po cestě sbírat data o exoplanetách a dalších mezihvězdných jevech. Proč se jimi nevydá směrem k vesmírným dálavám člověk? K tomu skutečně nejsou konstruovány, protože se bude jednat prakticky jen o samotné plachty. Bude-li každopádně tento projekt úspěšný, mohl by znamenat náš první krok k průzkumu vzdálených hvězdných systémů a hledání mimozemského života.
Jaké panují vzdálenosti ve vesmíru?
Příznivci vesmírného cestování i různí ufologové si možná neuvědomují, jak je vesmíru obrovský. Nehledě na to se neustále zvětšuje. Parker Solar Probe, sonda NASA, která zkoumá korónu Slunce, vloni pokořila rychlostní rekord, když dosáhla rychlosti 635 266 km/h. I tak by ji ovšem cesta k Proximě Centauri, tedy k nám nejbližší hvězdě trvala zhruba 8 až 10 tisíc let! Netřeba asi dodávat, že Parker Solar Probe by tak obrovskou vzdálenost nezdolala, protože k tomu není konstruována.
Vzdálenost Proximy Centauri ještě vynikne, pokud zmíníme, že ve vesmíru je dle vědců 300 triliard hvězd. Ačkoli zapsáno tímto způsobem to nevypadá zase tak šíleně, vězte, že jde o trojku a 23 nul. Na jednu jedinou hvězdu, a to tu nejbližší, by to čistě výpočtem rychlosti trvalo člověku aktuálně dorazit mnoho tisíc let. Navíc si je třeba uvědomit, že naprostou většinu vesmíru tvoří obrovské prázdnoty, ve kterých se příliš hmoty nevyskytuje. Země tak skutečně není jeho středem.
Mohlo by vás zajímat: pro lepší představu uveďme ještě jeden příklad. Pokud by byla Sluneční soustava velká jako fotbalové hřiště, Země by měřila cca 2 mm. Vzdálenost Proximy Centauri by přitom v takovém případě činila 650 km!
Zdroje: Universe Today, Breaktrough Starshot, Wikipedia, NASA
