Recenze: Jedeme na teambuilding – bláznivý vzdálený příbuzný Prciček
Jedeme na teambuilding, hlásá nová česká komedie, která právě vstoupila do kin. Můžete se těšit na řadu vtipných scének a v některých chvílích až nekorektní humor. Svým způsobem je film inspirovaný slavným kultem devadesátek Prci, prci, prcičky.
Nutno hned na začátku podotknout, že snímek vznikl v česko-slovenské koprodukci. Zároveň se nejedná o nic nového. Inspirací mu byl jen o rok mladší rumunský film Sázka na teambuilding. Tvůrci novinky do něj ovšem dokázali vložit onoho česko-moravsko-slovenského ducha.
V úvodu sledujete zdánlivě úspěšného korporátního zaměstnance Aleše (Jakub Prachař), který je během souboje o lepší místo naopak degradován na místní odkladiště zaměstnanců. V call centru pracuje dosti podivná partička a Aleš se má stát jejich teamleaderem.
Nakonec ovšem dostává ještě jednu šanci dostat se na vrchol. Vsadí se totiž s šéfem, že když vyhraje se svým týmem již tradiční teambuildingovou soutěž, dostane vyšší pozici a navíc zachrání celé call centrum. To ovšem ještě netuší, co ho na takovém víkendu s ostatními zaměstnanci firmy čeká.
Nebudeme si nic nalhávat, tenhle film se mezi filmovými kritiky nestane trhákem. To ovšem vůbec neznamená, že by neměl zaujmout běžného diváka. Právě naopak. Tvůrci se rozhodně nesnaží vytvářet nějaký složitý humor. Staví na jednoduchých základek, na nichž byly třeba už v minulosti vystavěny zahraniční snímky jako již zmiňované Prcičky. A funguje to především proto, že podobných záležitostí tu zase tolik nemáme.
Připravte se na slušnou porci nekorektního humoru, litry alkoholu, drogy i sado-maso. Většina filmu je vlastně jedna velká pařba, v níž svádí souboj trochu jednodušší Pražáci, kaliči Brňáci a namachrovaní Slováci. Podotýkám, že nemám nic proti ani jedné z těchto skupin, ale ve filmu prostě takto vystupují.
Zejména ona partička z Prahy tu svým humorem dominuje. Ostatně je velice zajímavě složená. V jejím čele stojí již téměř klasici českých filmů Jakub Prachař a Vojta Kotek, vypomáhá jim novější generace herců a komiků z divadla Mír Robin Ferro a Bořivoj Čermák (mimochodem syn Hynka Čermáka). O ženské role v týmu se potom starají Anna Polívková a Petra Polnišová.
Každý z nich je zcela jiným charakterem. Vojta Kotek je trochu nevyrovnaný uživatel drog a zahrál ho parádně. Anna Polívková velice chytrá žena hledající chlapa (na první pohled lehce nepřitažlivá). A třeba Bořivoj Čermák trochu prostoduchý chlápek, který ovšem ukáže i svůj talent. Všichni z této skupiny předvedli parádní výkon a zasloužili by si hlavní roli. Z ostatních tu můžete vidět třeba krásnou Miss Czech Republic 2023 Justýnu Zedníkovou. A rozhodně za mě nepředvedla vůbec špatný výkon.
Dočkáte se i scény připomínající Slunce, seno a pár facek. Jako určitý druh osobního ducha tu vystupuje slavný zpěvák. Ale zajímavých okamžiků je tu daleko více. Mladší lidé nebo ti s nekonečným smyslem pro trochu dětinštější humor se prostě budou bavit. A není na tom nic špatného. Proč se nezasmát? V této době to opravdu potřebujeme.
Jedeme na teambuilding tedy není nějakou romantickou komedií, přestože i na lásku tu dojde. Na nic si nehraje, ale prostě se snaží natvrdo pobavit. A podle ohlasu běžných návštěvníků kin se to snímku baví. Jestliže tak jste náctiletý nebo jste vyrostli na Prcičkách, můžete se u tohoto snímku slušně pobavit. Není to žádná dokonalost a zřejmě se na něj poměrně brzy zapomene, přesto si své momentální obecenstvo rozhodně najde.
Zdroj: Autorský text