Režisér James Cameron vysvětlil, proč má film Avatar: The Way of Water tak dlouhou stopáž
Režisér filmu Avatar: The Way of Water James Cameron tvrdí, že nezvykle dlouhá stopáž tohoto filmu způsobila třecí plochy mezi ním a studiem Disney. První Avatar měl totiž 166 minut, druhý jich má rovnou 192.
Režisér James Cameron se nechal slyšet, že dlouhá stopáž druhého dílu filmu Avatar – tedy 3 hodiny a 12 minut, způsobila třecí plochy mezí ním a studiem Disney, které natáčení zaštiťovalo. Tento film tak svou délkou překonal i jiné akční filmy z nedávné doby, jako například Black Panther: Wakanda Forever (2 hodiny a 41 minut), Avengers: Infinity War (2 hodiny a 29 minut) a Top Gun: Maverick (2 hodiny a 10 minut). Cameron si také při příležitosti uvedení druhého Avataru do kin zavtipkoval v odpovědi na otázku, kdy si diváci při tak dlouhém filmu mají dojít na záchod. Cameron opáčil, že „kdykoliv chtějí“, protože prý „zmeškanou scénu uvidí, až se na film přijdou podívat znovu“.
Ačkoliv režisér o dlouhé stopáži tohoto filmu vtipkuje, ve skutečnosti za ni bojoval. Cameron se snažil najít perfektní harmonii mezi udržením pozornosti diváků a „udržením krásy“. To Cameron vysvětluje ve svém komentáři k délce filmu níže:
„Myslím, že ohledně délky vznikalo hodně třecích ploch. A protože je ve filmu komplikovaný lineární narativ, což je nejhorší případ pro pokusy o zkrácení, máte komplexní příběh se spoustou postav a pak je to jako padání domina: toto se musí stát, aby se stalo toto. Není zde spousta paralelních dějových linek, které můžete odebrat. Nejhorší věc na tom, když chcete zkrátit film, je držení se scén, které nepřispívají zápletce, ale které jsou krásné, strašidelné nebo napínavé samy o sobě. Některé z těchto scén jsem zkusil vyřadit, ale když jsem pak měl pocit, že to ubralo na spádu děje, tyto scény jsem vrátil zase zpět.“
Po svém uvedení do kin byla stopáž filmu Avatar: The Way of Water častým námětem kritiky. V recenzích jsme se mohli dočíst, že i přes grandiózní vizuální podívanou je film až zbytečně dlouhý a ne zas tak silná zápletka udrží tak dlouhý film. Jak bylo zmíněno výše, Cameron právě chtěl i „zachovat krásu“ (například scéna s návratem tulkuna nebo první potápění Kiri pod vodou) a ne pouze sledovat zápletku. Diváci tak strávili mnoho minut sledováním modrých postav a bytostí obklopujících tyto postavy při plavání.
Co však kritika ohledně délky filmu a nedostačující zápletky nebrala v potaz, je velká míra vývoje postav, která se právě ve filmu Avatar: The Way of Water odehrává. Ačkoliv je pravda, že prostřední třetina filmu obsahuje pár akčních scén a dějové obohacení zápletky, tato část věnuje i víc než hodinu vytváření složitých dynamicky se proměňujících postav. Například postava Lo’aka, vyděděného bratra toužícího po spojení se svým prostředím, a adoptivní Kiri, která se snaží nalézt spojení s těmi, co ji porodili.
I když v zápletce nenajdeme přestřelky a nebezpečí, tento film i přesto udrží divákovu pozornost. V porovnání s Avatarem z roku 2009 jeho pokračování nabídne mnohem více postav s daleko větší hloubkou než například postava Jakea Sullyho v prvním díle.
Zdroj: screenrant.com
