Kdysi šuměla v každé kuchyni a každém filmu, dnes je pokladem aukcí. Stála 50 Kčs, dnes několik tisíc
Příprava nápojů byla v minulosti značně omezena. Proto se hitem stala lahev, která dokázala s vodou doslova kouzlit. Její sláva zanechala otisky i v mnoha československých filmech. Dnes ji můžete koupit pouze ve starožitnictví a bazarech.
Na samotě u lesa, Postřižiny, Pelíšky či Vesničko má středisková. Všechny tyto filmy jsou komediemi natočenými v minulém století. Ve skutečnosti toho ale mají tyto snímky společného daleko víc. A sice jeden předmět, který se v nich objevoval. Patřil totiž k jednomu ze symbolů tehdejší doby a pomůcku, bez které se neobešla téměř žádná domácnost. Dokázal totiž připravit lahodnou sodovku, která osvěžila každého člena rodiny.

Sifonová lahev připravila osvěžující nápoj
Za vznikem tehdy velmi moderní sifonové lahve, která do obyčejné vody dokázala přidat oxid uhličitý, stály v roce 1829 dva francouzští vynálezci. Ti si tento zázrak kuchyní nechali dokonce patentovat. První koncept byl přitom představen světu již v roce 1790. Trvalo ale ještě mnoho let, než došlo ke zdokonalení lahve tak, aby její používání bylo praktické a jednoduché.
Sifonová lahev fungovala poměrně snadno. V zátce lahve byla zabudovaná dutá vývrtka. Ta pomocí ventilu dokázala řízeně vypouštět obsah láhve. To znamená, že obsažený oxid uhličitý neunikal a dokázal vytvořit příjemně lahodnou sodovku.
Celý proces byl poměrně jednoduchý. Láhev se nejdříve naplnila obyčejnou vodou. Následně byla do speciálního držáku vložena bombička se stlačeným oxidem uhličitým. Po aktivování bombičky se plyn dostal do lahve. Po smíchání s vodou vznikla sodovka, která následně byla nalévána regulovaným ventilem na uzávěru lahve.
Socialismus bez sifonu jakoby neexistoval
Poté, když se sodovka stala nedílnou součástí snad každé domácnosti, se někteří lidé rozhodli s nápojem experimentovat. Měli ale vzhledem k menší dostupnosti různých surovin dost omezené pole působnosti. A tak se do sodovky více či méně úspěšně snažili přidávat domácí sirupy, ovocné šťávy či plátky ovoce.
V Československu měly sifonové lahve největší boom v 70. a 80. letech minulého století. Postupně totiž začaly být vyměňovány za perlivé nápoje, které se daly pořídit v obchodech. V roce 1960 například začala svou výrobu perlivých nápojů Kofola.

Dnes ji seženete jen za pár tisíc korun
V Československu v druhé polovině minulého století platilo, že kdo neměl sifonovou lahev, jako by nebyl. Zatímco tehdy se dala pořídit za pouhých 50 až 100 korun československých, v dnešní době je její nákup značně omezen. Většinou ji lze koupit za několik tisíc korun v bazarech a starožitnictví.
Sifonová lahev se stala běžnou součástí natáčení. Někdy byla používána v nepříliš vhodných situacích, kterým tak přidala na vtipnosti či absurditě. Například ve filmu Pelíšky byl nápoj naléván ve chvíli, kdy probíhala rodinná hádka. To ve filmu Postřižiny byla používána prakticky kdykoliv, ve filmu Světáci měla své místo v restauraci.