Silmarillion Mýty a legendy část první
J.R.R. Tolkien vydal trilogii Pán prstenů a Hobit ještě za svého života. Po napsání těchto knih se rozhodl doplnit tyto příběhy o mýty a legendy, které již nestihl vydat, a tak se o to pokusil jeho syn Christofer Tolkien. Christofer knihu poprvé vydal v roce 1977 pod původním názvem Silmarillion.
Kniha obsahuje předmluvu Christofera Tolkiena, v níž nám sděluje, že Silmarillion byl vydán čtyři roky po autorově smrti a že první části díla, které ještě neměly tento název, našel v roztrhaných poznámkách již z roku 1917. Velká část Silmarillionu se objevuje také v trilogii Pán prstenů. Také nám říká, že kromě Quentu Silmarillionu, tj. samotného Silmarillionu, jsou v knize ještě čtyři kratší příběhy. První dvě jsou před Silmarillionem a jmenují se Ainulindale a Valequenta na začátku, přičemž jejich příběhy úzce souvisejí s příběhy v Silmarillionu, a další dvě Akallabéth a O Prstenech moci a Třetím věku a jsou zařazeny na konci, protože jde o zcela samostatné a nezávislé příběhy. Christofer chtěl naplnit záměr svého otce, který chtěl vytvořit kompletní historii od Hudby Ainur, která založila svět, až po odchod Nositelů Prstenu do Mitlonských přístavů na konci Třetího věku.
Kniha obsahuje velké množství jmen, která Christofer zařadil do tabulek na konci knihy. Pomocnou ruku při jejich sestavování mu v letech 1974-1975 podal pan Guy Kay.
Tabulky, které lze v knize nalézt:
- Rodokmeny
- Finweho rodina
- Potomci Oleho a Elweho
- Beorův rod
- Rod Hadorů
- Halethův lid
Na konci knihy najdete také rozdělení elfů.
V roce 1999 vyšlo druhé vydání, k němuž Christofer vydal i předmluvu. V druhé předmluvě se dozvídáme, že někdy koncem roku 1951, když dokončil Pána prstenů, napsal jeho otec velmi dlouhý dopis svému příteli Miltonu Waldmanovi. Originál dopisu se ztratil, a tak ho Milton nechal přepsat a tento přepis poslal svému otci, který dopis později použil v knize The Letters of J. R. R. Tolkien. Christofer zde také část tohoto dopisu přepsal.
Z dopisu J. R. R. Tolkiena Miltonu Waldmanovi z roku 1951
V této části vám poskytneme pouze stručné shrnutí dopisu, protože celý dopis by byl příliš dlouhý.
V dopise svému příteli Miltonovi píše, že by rád načrtnul něco kolem svého imaginárního díla, protože ho o to Milton požádal.
„Co se týče doby, růstu a vzniku díla, začalo to mým vlastním vznikem, ačkoli si myslím, že to nikoho kromě mě nezajímá. Tím chci říct, že si nepamatuji, kdy jsem ho netvořil.“
Později v dopise zmiňuje, které jazyky a mýty ho inspirovaly. Snaží se Miltonovi vysvětlit, proč je jeho dílo tak rozmanité a proč je v něm tolik příběhů a jak ho to napadlo. Vypráví mu také o zrodu elfů, proč jsou nesmrtelní, a stručně popisuje první, druhý a třetí věk Středozemě. Jak vznikly Prsteny moci, kdo je Sauron, jaký byl Sauronův původní plán a jak se snažil přesvědčit elfy ke spolupráci, než přešel na temnou stranu, než byl zabit, a také co se stalo s Prstenem moci po Sauronově porážce.
V následujícím článku si shrneme první dva příběhy, a to Ainulidale a Valaquent. Rozhodli jsme se, že vám tuto knihu lépe přiblížíme.
Zdroje: autor, kniha Silmarillion
