Američané by za tento český film prodali celý Hollywood. My za socialismu ani nevěděli, že existuje
Český kinematografický skvost, který mohl ohromit svět, ale bohužel o něm 20 let nikdo nevěděl. Tento snímek mohl Hollywoodu ukázat, jak se točí prvotřídní filmy. Bohužel jej socialistický režim v Československu držel v trezoru.
V naší zemi tento film zná jen málokdo. Snímek Skřivánci na niti byl natočen Jiřím Menzelem na základě knižní předlohy Bohumila Hrabala a spojoval jeho specifickou poetiku se silnými protirežimními myšlenkami. To byl i hlavní důvod, proč byl zakázán. Pojďte s námi odhalit osud tohoto československého klenotu.
Skřivánci na niti – Film, co se narodil v odboji
Jiří Menzel tento film natočil už v roce 1969 coby filmovou adaptaci Hrabalovy povídkové sbírky s názvem Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Děj se odehrává v 50. letech v prostředí Kladenských železáren a oceláren, kde si skupinka dělníků a vězeňkyň navzájem vypraví příběhy o tom, jak se nedobrovolně dostaly k této podřadné práci, která jim byla režimem přidělena jako trest za porušování pravidel či pokusy o ilegální přechody hranic. Menzel tento film natáčel během Pražského jara, po kterém přišla invaze. Snímek byl pak dotočen v tichosti již v období normalizace. Ihned po jeho dotočení však putoval směrem do trezoru, kde se na něj dalších 20 let prášilo. Dle režiséra se přitom jednalo o satirické dílo, které si mělo z 50. let dělat pouze srandu.
Proč by Američané dali za Skřivánky Hollywood?
V tehdejší době se jednalo o něco nevídaného. Skřivánci na niti nebyli žádným akčním blockbusterem, které byly v tu dobu pro Hollywood běžné. Jednalo se o syrový lidský příběh s hlubokými postavami a komplexními charaktery. Vyobrazoval explicitně lidskost v beznaději, což se zdálo pro tehdejší západní, zejména pak americkou, produkci téměř nereálné. Americké publikum té doby navíc milovalo ikonické hrdiny. Menzel ve svém filmu ukázal pravý opak, když se zaměřil na slabost jedinců a absurditu života v režimu.
Ocenění se Skřivánkům na niti dostalo až po uvolnění režimu v roce 1989, kdy poprvé film spatřil světlo světa. Film dokonce získal ocenění Zlatého Medvěda v roce 1990, kde údajně německá porota nechtěla kvůli jeho kvalitám věřit, že se jedná o 20 let starý snímek.
Dědictví, co přežilo šrot i trezor
Je trochu smutné, že české a slovenské publikum o tomto skvostu dlouhou dobu nevědělo. Režim si dal ale spousty práce s tím, aby jej důkladně udrželo mimo dosah veřejnosti. Podobně tomu bylo od roku 1974 se všemi filmy Jiřího Menzela. V tomto roce byl totiž oficiálně uveden na černou listinu a jeho filmy začaly být ve velkém perzekuovány. V roce 1989 po uvedení na trh navíc tak trochu zůstaly Skřivánci na niti ve stínu jiných Menzelových skvostů. Především pak Ostře sledovaných vlaků.
V poslední době se ale zájem o tento snímek znovu zvedá, což odráží i hodnocení na portálu CSFD.cz, kde si drží dodnes krásných 85 %. Skvělý obrázek navíc film dělá i české kinematografii ve světě. Skřivánci na niti jsou totiž mimo jiné kvality i krásným příkladem toho, jak dokázali českoslovenští filmaři bojovat za svobodu pomocí umění.
Zdroje: csfd.cz, filmovyprehled.cz, wikipedia, autorský text
