Sládek mi anonymně prozradil, co opravdu znamenají čísla na pivu. Doteď jsem ho pil špatně

Pivo je náš národní poklad. Na mnoha místech v České republice stále platí, že pivo je levnější než voda. Na náš tekutý chléb nedáme dopustit, je to totiž naše národní dědictví a neodmyslitelný aspekt české národní identity. Češi se obecně považují za milovníky piva a za odborníky na všechny jeho aspekty. Je tomu ale skutečně tak? Mnoho lidí například stále neví, co u piva značí jeho stupňovitost.

Česká republika se dlouhodobě pohybuje na špičce jeho celosvětové konzumace. Průměrný Čech totiž za rok vypije přibližně 128 litrů piva, což je skutečně úctyhodné číslo. I přes to, že všichni pivo milujeme a rádi si ho dopřáváme po těžkém pracovním dni, však mnozí z nás ani neví, jaké jsou jeho vnitřní machinace. Označuje stupňovitost piva nutně míru alkoholu? A jak se vlastně konkrétní piva zpracovávají?

Rozdíl nespočívá jenom v alkoholu

Většina z nás má pocit, že když si dá dvanáctku, bude do sebe vpravovat vyšší množství alkoholu, než když si dopřeje jenom desítku nebo jedenáctku. Ve většině případů tomu tak možná i skutečně je, ale ne vždy je toto pravidlem. Stupňovitost piva totiž navzdory mýtům neoznačuje procentuální obsah alkoholu v kapalině. Existuje i rozšířený mýtus, že stupňovitost označuje počet týdnů, během kterých pivo během kvašení zraje, ale ani toto není pravdou.

Stupňovitost piva se udává v jednotkách EPM, což je zkratka znamenající „Extrakt původní mladiny“. Tímto označením pak rozumíme procentuální zastoupení pevných látek v pivě před procesem jeho kvašení. Těmito pevnými látkami jsou pak slady, které obsahují cukry. Právě z cukrů během procesu kvašení piva vzniká alkohol.

Pokud se tedy budeme bavit například o desítce, bavíme se tak o pivu, které bylo před procesem kvašení z 10 % tvořeno pevnými látkami. Dvanáctka pak byla z 12 % složena ze sladů a speciální piva jako portery pak až z 18 %. Během procesu výroby piva se pak tyto pevné látky filtrují a odstraňují, takže výsledné pivo má čistě kapalnou formu, byť mnohdy s lehkým zákalem. Rozhodně se však nemůžeme bavit o tom, že po procesu výroby je dvanáctka z 12 % tvořena pevnými látkami.

Jaké jsou vlastně druhy piva?

Jaké tedy existují druhy piva? V našich končinách existuje standardizovaná škála, která rozděluje piva právě podle jejich stupňovitosti. Ta je následující:

• Stolní piva – 1 až 6,99 % hmotnostního extraktu mladiny
• Výčepní piva – 7 až 10,99 % hmotnostního extraktu mladiny
• Ležáky – 11 až 12,99 % hmotnostního extraktu mladiny
• Speciální piva – 13 až 17,99 % hmotnostního extraktu mladiny
• Portery – od 18 % výše hmotnostního extraktu mladiny
• Nealkoholická piva – obsahuje méně než 0,49 % alkoholu ve výsledném produktu
• Piva se sníženým obsahem alkoholu – obsahuje 0,41 až 1 % alkoholu ve výsledném produktu

Takovéto rozdělení rozeznává vyhláška Ministerstva zemědělství, která byla naposledy aktualizována v roce 2016. V zahraničí se pak používají jiné škály. V Česku jsou pak nejrozšířenější piva, která se vyrábí pomocí takzvaného spodního kvašení. Sem se pak řadí hlavně ležáky. Různé jiné druhy piva, jako je ale či IPA se pak vytváří za pomoci svrchního kvašení. To označuje v jaké části vany se nachází vrstva kvasnic – buď u dna, nebo na samotné hladině.

Jak rychle po pivu za volant?

Mnoho lidí pivo skutečně miluje a občas si ho nedokážou odepřít i v případě, když ví, že následně budou moci usednout za volant. V České republice obecně platí nulová tolerance k množství alkoholu v krvi, která se týká jak řidičů motorových vozidel, tak cyklistů. Mnozí lidé mají pocit, že pivo dokážou rychle „vypotit“, ale z hlediska vlastní bezpečnosti je rozhodně na místě mít se v tomto ohledu na pozoru.

Každý organismus je schopen odbourávat alkohol v krvi v jiné rychlosti. Toto je ovlivněno celou řadou faktorů, mezi které spadá například hmotnost, pohlaví, zdravotní stav či aktuální míra únavy organismu. Dobu po kterou odbourání piva z organismu trvá se tak odhaduje velmi nepřesně.

Obecně platí, že muž vážící 80 kg je schopen jedno pivo o 10° odbourat za 2 hodiny a 10 minut. Průměrná žena vážící 60 kg pak bude potřebovat přibližně 3 hodiny a 50 minut. Pro pivo o 12° pak stejní jedinci potřebují 2 hodiny a 50 minut, respektive 4 hodiny a 30 minut. Pokud jste tedy muž vážící 80 kg a dáte si večer pět dvanáctek s tím, že poslední z nich vypijete kolem půlnoci, za volant byste správně měli nasednout až přibližně v jednu hodinu odpoledne následujícího dne.

Nejsilnější pivo na světě

Česká piva bývají co se týče množství alkoholu poměrně konzervativní, což je asi dáno i touhou po možnosti vypít jich co nejvíce. V různých částech světa však existují různé přístupy k vaření piva, což dává za vznik skutečně široké škále výsledných produktů. Mnohdy pak dochází k poměrně bizarním výsledkům, kdy takováto piva mají větší množství výsledného alkoholu, než celá řada pálenek a likérů.

Vůbec nejsilnější pivo pak pochází ze Skotska, kde ho připravuje pivovar Brewmeister. Pivo nese název Snake Venom, což v překladu znamená Hadí jed. Tento název může působit jako marketingový tah, ale kapalina je to skutečně smrtící. Se svými 67,5 % alkoholu totiž hravě předčí i českou slivovici.

Pokud byste měli na takovýto zážitek chuť, budete se muset ujistit, že je vaše peněženka dostatečně napěchovaná. Třetinka takového vražedného moku totiž vyjde v přepočtu přibližně na 1 600 korun.

Upozornění redakce: Tento článek v žádném případě nenabádá k pití piva. Má pouze informativní charakter. Alkohol je v České republice povolen od 18 let a mladistvým je striktně zakázán.

zdroje: cs.wikipedia.org, denik.cz, fresh.iprima.cz