Téhle hračky jsme se báli jako čert kříže. Dnes si za ni můžete koupit nové auto
Na některé hračky prodávané za socialismu děti reagovaly různě. Někdo z nich byl nadšený, pro někoho se naopak staly noční můrou, která je téměř strašila ve snech. Nejinak tomu bylo i s roztomilým plyšákem, kterého dnes pořídíte i za několik tisíc korun.
Psal se rok 1974, když v dalekém Japonsku začala výroba takzvaných Monchhichi hraček. Ty na trh uvedla firma Sekiguchi. Původně se firma Sekiguchi věnovala výrobě panenek z celuloidu. S jejich výrobou začala již v roce 1918. Aby ale jejich hračky držely trend s dobou, po druhé světové válce se začaly vyrábět měkčí hračky. A tak se stalo, že po dalších 30 letech přišly na trh plyšové postavičky s plastovým obličejem.
Ty se do Československa dostaly až v polovině 90. let. Pro některé děti ale jejich netypický vzhled doplněný plastovým obličejem představoval spíše děsivou panenku než hračku, která jim má přinést radost. Postupem času ale po Mončičákovi toužilo téměř každé dítě.
Mončičáka šlo pořídit jen v Tuzexu
Zatímco některé z hraček šlo za socialismu koupit v jakémkoliv obchodě, Mončičáci byli pouze tuzexovým zbožím. Tuzex na našem území začal fungovat v roce 1957. Za speciální poukázky, takzvané bony, si zde lidé mohli koupit běžně nedostupné zboží. To často pocházelo ze západu a patřilo mezi něj do té doby těžce dostupná kosmetika, různé potraviny, oblečení, ale také elektronika či automobily. Získat bony nebylo příliš jednoduché. A tak se někteří rodiče museli uchýlit k jejich obstarání neoficiální cestou. Mončičáci tehdy zkrátka byli hitem, který chtělo mít doma skoro každé dítě.
Zatímco v dnešní době se cena Mončičáků pohybuje i v řádu několika tisíc korun, v minulosti byla cena maximálně 100 korun československých. Cena tak nebyla tím, co Mončičáka dělalo luxusním zbožím. Nedostupnost z něj dělala skutečnost, že se prodával pouze v Tuzexu. Postupem času je ale bylo možné koupit i v jiných obchodech.
Monchhichi byly inspirací pro televizní tvůrce
Mončičáci byli hračkou, která byla inspirací pro různá televizní zpracování. A tak o šest let po jejich první výrobě vznikl v roce 1980 japonský anime seriál Futago no Monchhichi, v překladu znějící jako Dvojčata Mončiči. U nás se tento seriál nestal příliš populárním. V Japonsku má ale celkem 130 epizod. Slávu Mončičáků se snažily zužitkovat také Spojené státy americké. Ty v roce 1983 vytvořily kreslený seriál Monchihichis. Ten měl 13 dílů.
Limitované edice překvapily propracovaností
Většina z těchto plyšových hraček si cucala palec. První panenky měly dokonce v ruce lahvičku. Při zmáčknutí bylo běžné, že hračka pískala. Úplně první verze byla kombinací opičky Kuta Kuta a panenky GeGe. Postupem času se s rozšířením do Evropy i Ameriky začaly vyrábět speciální edice Mončičáků s oblečky. Děti si tak mohly Mončičáka obléct k obrazu svému.
Pokud vás Mončičáci zaujali, nebo chcete zavzpomínat na dětství, koupit můžete Mončičáky různých stylů i druhů. Těžko ovšem říct, zda si s nimi současné děti budou chtít hrát tak nadšeně, jako děti vyrůstající za socialismu. Nicméně, nedávno internetem proběhl inzerát, kde uživatel aukce sháněl originálního Mončičáka z Tuzexu a nabízel za něj několik stovek tisíc korun.
Zdroje: Nasregioin, Denik, Rodina
