Za totáče to měli doma jen papaláši. Dnes se to povaluje v antikvariátu za 10 Kč, ale kdo to najde, je boháč
Na první pohled úplně obyčejná knížka. V antikvariátu se ukrývá mezi zapomenutými romány z osmdesátých let, k mání je za 10 Kč. Obal ošoupaný, stránky nažloutlé, možná jich pár chybí. Jenomže právě to může být ukazatel… Většina z nás však nenápadný výtisk mine bez povšimnutí. Koho by napadlo, že dnes může mít hodnotu v řádu tisíců?
Že vůbec vyšla, mohl být přitom za socialismu hotový zázrak.
Poklad mezi regály
Některé „nebezpečné“ či „podezřelé“ knihy byly vydány v malém nákladu, některé byly zakázané. Před vydáním či těsně po něm. Ty oficiálně vydané, které jen šťastnou náhodou (či s něčí riskantní pomocí) unikly pozornosti cenzurního oka, se pak četly doslova do roztrhání.
A pokud knížky po vydání putovaly rovnou takzvaně „do stoupy“, zbyla aspoň šance, že se ke čtenářům třeba nějak dostanou po známosti či jako samizdat. Je šílená doba, která neumožňuje svobodu názoru ani umělecké tvorby.
A co dnes, kdy obojí víceméně máme? Ty knížky – dodnes často aktuální – leží bez povšimnutí v koutě antikvariátu. Neznámý autor, nudný název, retro obálka. Kdo by se zdržoval.
Pojďme na to ekonomicky
Právě v zapomenutém regálu se může ukrývat poklad. Taková je realita. A nemusíme kvůli ní ostatně ani do antikvariátu – stačí prozkoumat vlastní starou knihovnu. A můžeme „to“ objevit: původní vydání, výtisk s podpisem autora, s poznámkami čtenáře, samizdat. Nebo jen malonákladovou knížku s legendou, příběhem či osudem, které jsou do toho „svazku svázány“ také.
Reálný výsledek? Tržní hodnota? Na aukčních serverech se titul prodává za 2 000 či klidně i za 5 000 Kč. A člověk teprve začne uvažovat o hodnotě knihy – té reálné i té symbolické. A ta může být možná nakonec mnohem vyšší.
Zbabělci, co se nedali
Osud v lecčem modelový potkal i román Zbabělci z pera Josefa Škvoreckého. Vyšel v roce 1958: oficiálně, „schváleně“, resp. pod dohledem. Jenže mladý spisovatel si dovolil příliš. Ukázal osvobození Československa bez hrdinských fanfár, s ironií, pochybnostmi a lidskostí. Jeho postavy pily, flirtovaly, bály se. A to tehdejší režim „nedal“.
Kritika přišla rychle a tvrdě. Kniha byla prakticky zakázána, stáhnuta z knihoven, autor umělecky umlčen. Jenomže Zbabělci putovali jako poklad pod pulty knihoven a knihkupectví, z ruky do ruky mezi přáteli: tedy načerno, ručně opisovaní, tajně půjčovaní. Přirozeně i proto, že je to knížka napínavá, která se čte jedním dechem.
Zatímco další, porevoluční vydání ji zpřístupnilo každému, to původní z konce 50. let platí dnes za sběratelský klenot. Kdo ho v antikvariátu pozná a zachytí, může si domů odnést skutečný poklad – i za desetkrát vyšší částku, než kolik uvádí socialistická cenovka.
Nedal se ani Škvorecký
Po srpnové invazi roku 1968 se Josef Škvorecký rozhodl do Československa nevrátit. Spolu s manželkou Zdenou Salivarovou – také spisovatelkou – se usadil v kanadském Torontu: stal se profesorem americké literatury na tamní univerzitě a také zde založil nakladatelství 68 Publishers. To se stalo záchranným kruhem právě pro zakázané české a slovenské autory. Poslalo do světa texty Václava Havla, Milana Kundery, Ludvíka Vaculíka a mnoho dalších pokladů.
Za svou mimořádnou péči o udržení české literatury v exilu získal autor mnoho ocenění – včetně Řádu Bílého lva.
Co z toho plyne?
Oči dokořán, nos mezi stránkami a třeba i trocha toho detektivního nadšení mohou vést k nalezení pokladu. Jen ten ekonomický prospěch je dobré brát spíše jako benefit než hlavní cíl. Ten kousek literární historie, který držíme v ruce, je totiž nepochybně mnohem cennější (motivací).
Zdroje: https://cs.wikipedia.org, databazeknih.cz, Slovník zakázaných autorů 1948-1980 (ed. Jiří Brabec, Torst, 1991)
