Tajný recept na úspěšnou pohádku je tak drahý jako recept na Becherovku. Kdo ho má?

Fakt, že je většina českých televizních diváků o vánočních svátcích fascinována pohádkami, vrtá hlavou jak filmovým kritikům, tak samotným tvůrcům. V nejnovějším vydání týdeníku ČT „Artzóna“ se pozastavovali i nad tím, že Češi chodí ve velkém na pohádky i do kina a to přesto, že jejich kvalita je řadu let „mírně řečeno kolísavá“.

Češi (a možná ještě Němci) se o Vánocích dívají na pohádky více, než kterýkoliv jiný národ. U nás začala jejich obliba už v padesátých letech minulého století, kdy je komunistický režim zneužíval jako jeden z propagandistických nástrojů. Ukrýval do nich svoji ideologii, aby si mohl vychovávat svého diváka již od útlého věku. Stačí připomenout dodnes oblíbenou „Pyšnou princeznu“. Dalším mezníkem se stala sedmdesátá léta, kdy se v domácnostech masově rozšířily televizory a sledování pohádek se stalo společným rodinným zážitkem.

Lid vs. šlechta

Podle známého filmového kritika Kamila Fily u nás nahradily pohádky vánoční liturgie. Upozornil přitom na věc, která paradoxně přetrvává dodnes a sice, že v nich vítězí prostý lid nad zdegenerovanou šlechtou: „To je základ české pohádky,“ posteskl si. Podle něj je čeští diváci tolerují, protože už jsou najedeni bramborovým salátem, mají v těle zpomalené veškeré funkce a vnímání je rozptýlené, takže jim tolik nevadí.

Zmínil rovněž, že některé pohádky, jako právě „Pyšná princezna“, se posunuly do kategorie filmů pro pamětníky a pro mladé publikum jsou příliš pomalé. Právě proto u nás v poslední době vznikají snímky „akčnější“, například „Princezna zakletá v čase“ v režii Petra Kubíka. Za pohádku, kde se povedlo úplně všechno, považuje Kamil Fila „Sedmero krkavců“ Alice Nellis. Věří, že by se z ní časem mohla stát nová vánoční klasika.

Tajný recept

Každopádně platí, že natočit kvalitní a úspěšnou pohádku dnes vůbec není snadné a jejich tvůrci se shodují, že tady už všechno bylo. Podle režiséra Jiřího Stracha, jemuž se po dlouhé době podařilo natočit opravdový pohádkový hit „Anděl páně,“ ani on nezná recept, jak správně namíchat všechny ingredience. „Co musí pohádka mít, aby se podařila? To je recept, který když budete znát, tak bude stejně tak drahej jako recept na Becherovku,“ nechal se slyšet v „Artzóně“. Podle něj se totiž pohybujeme v žánru, kde už všechno bylo natočeno, všechno bylo viděno, takže se nemůžeme dostat nikam dál.

Režisér Karel Janák zase prozradil, že němečtí koproducenti třeba požadují, aby byli i do pohádek obsazováni herci černé pleti: „Tak ty lidi by mě ukamenovali, protože bych jim zkazil Vánoce.“ Postěžoval si zároveň, že je pro něj natočení pohádky, obzvláště vánoční, adrenalinová záležitost: „To jdete s hlavou na špalek.“

Zdroje: autorka, Česká televize