Tato česká památka překonala i Španělské schody v Římě. Češi ji moc neznají, zato turisté ji milují
Pokud se někdy vypravíte do jednoho z našich nejznámějších mariánských poutních míst, připravte se na to, že vás čeká pořádná rozcvička. Zdejší „schody do nebe“ měří totiž neuvěřitelných 424 metrů, a jsou nejdelším schodištěm v celé České republice. Strčily do kapsy dokonce i legendární Španělské schody – těch „našich“ je totiž o dvě stovky více.
Unikátní barokní schody podle návrhu věhlasného stavitele Kiliána Ignáce Dienzenhofera spojuje centrum města s ambity baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ovšem, než stanete až na samotném vrcholu poutního místa a shlédnete se sepjatýma rukama dolů na město a jeho okolí, musíte své nohy naklást na neuvěřitelných 365 schodů. Pro srovnání, milovníci hradů a zámků možná vědí, že například k památné Lípě neviny na hradě Buchlov jich vede pouhých 60, a už tento výstup dokáže na začátku prohlídky pořádně provětrat plíce.
Neuvěřitelně silné místo
Zdejší schody byly původně nekryté a byly vyrobené ze dřeva. Zakrytou podobu získaly až v roce 1728, v krytém schodišti je jich celkem 343. Už za 3 roky oslaví tedy 300 let. Plány na jeho výstavbu byly původně velkolepější. Mělo jít o dvouramenné schodiště plné oltářů a dřevěných soch. Peníze ale nakonec zbyly jen na jednoduché kryté zděné schodiště. Vstup do tohoto neuvěřitelně silného místa, které je nazýváno architektonickou perlou raného baroka, vede z Dlouhé ulice.
Schodiště, které vede nahoru, je přitom v Čechách naprosto unikátní a zajímavým architektonickým prvkem je i v rámci celé Evropy. Podobné kryté schodiště najdete totiž nejblíže v německém Pasově. Jsme ve Svaté Hoře u Příbrami ve Středočeském kraji, v oblasti pod Brdy asi 52 kilometrů jihozápadně od Prahy.
Poklidná duchovní atmosféra
Samotný rozlehlý areál vystupuje z okolních brdských kopců a nachází se ve výšce 586 metrů nad mořem. Je jedním z nejznámějších evropských poutních komplexů s celou řadou pozoruhodných staveb a úchvatných uměleckých děl. Na nejslavnějším poutním místě v Česku můžete navíc strávit i zážitkovou noc. Podle pověsti vznikla na Svaté Hoře malá kaplička už ve 13. století. Postupně k ní začali chodit věřící, kterých bylo nakonec tolik, že už pro ně malá stavba nestačila. A tak byli povolání jezuité, aby vybudovali větší rozsáhlejší areál.
Unikátní Svatohorské schody ničili vandalové i požár
Komunistickému režimu na osudu ani historickém významu jedinečného schodiště vůbec nezáleželo, a tak největší újmu utrpěla tato památka ve 2. polovině 20. století. Vandalové dostali zelenou. Nebyl snad jediný metr zdiva kolem schodů, který by nebyl zdevastovaný a popsaný nejrůznějšími nápisy a malůvkami. Další rána přišla v roce 1978, kdy Svatohorské schody částečně poškodil požár. Po něm byly schody na dlouhé roky uzavřeny a opravy se dočkaly až v letech 1992 až 1993. V roce 1991 byla totiž otevřena sbírka, na jejímž kontě se sešlo víc než 12 milionů korun. Římskokatolická církev, která je majitelem památky, pak rozhodla, že štědří donátoři budou uvedeni na kovových tabulkách. Ty jsou na místě k vidění dodnes. O znovuotevření barokního schodiště se zasloužil Nadační fond pro Svatohorské schody.
Historické místo ožívá happeningy
Svatohorské schody jsou z města přístupné z Dlouhé ulice a jsou otevřeny denně v letním období od 8 do 17 hodin, v zimním období od 8 do 15.30 hodin. V dostupné vzdálenosti od poutního areálu je velké parkoviště. Od parkoviště vedou směrem k poutnímu místu dvě cesty. Na strmější cestě jsou schody, ta druhá je určená pro dopravní obsluhu a může sloužit jako příjezd pro vozidla dopravující starší a obtížně se pohybující návštěvníky.
Kromě toho se tady v sugestivním scénickém nasvícení téměř celého schodiště konají happeningy. Díky nim ožívá toto místo výstavami fotografií, koláží, obrazů či soch soudobých domácích umělců i těch z dalších částí České republiky. Konají se tady divadelní představení a zní hudba. Akci si nenechají ujít tisíce návštěvníků. Každoročně tady také porovnávají svou rychlost a kondici dvojice hasičů z celé republiky.
Zdroje: strednicechy.rozhlas.cz, pribramsky.denik.cz, www.kudyznudy.cz
