Těchto 5 toxických chování vás podle psychologů zaručeně připraví o přátele. Naučte se jim vyhýbat
Pokud trávíte čas raději sami, pak to může mít i několik hlubších důvodů, které si třeba vůbec neuvědomujete. Přinášíme vám pětici znaků nebo patologických rysů jednání z hlubin psychologie, které vám mohou pomoci včas zjistit, proč nemáte koho pozvat na svoji narozeninovou oslavu nebo proč kolem sebe nemáte lidi, na které se můžete spolehnout či se kterými byste s radostí vyrazili na dovolenou nebo na výlet. Možná od sebe lidi odháníte podvědomě.
Odborníci se shodují, že k dosažení pevných přátelství je potřeba umět se dostatečně otevřít a ukázat své zranitelné stránky. To může ovšem činit některým jedincům problém.
Mnozí lidé se bojí odsouzení, mají strach z nepřijetí či z opuštění. Namísto toho postaví zeď, která je má chránit před možným zraněním a která tvoří určitou emocionální bariéru. Neschopnost projevovat emoce může být ale spíše na škodu a daleko vás, alespoň co se mezilidských vztahů týče, nedostane…
Působíte jako repelent
Mnozí lidé mají problém s tím, že působí na svoje okolí div ne jako repelent. Na vině může být i to, že jsou přespříliš kritičtí. Pokud působíte pasivně agresivně nebo se od vás lidé dočkají především negativní zpětné vazby, může být interakce s vámi vyčerpávající a nepříjemná. Lidé se přespříliš kritických jedinců spíše straní, často mohou mít pocit, že je zrazují od dosažení cílů nebo v ně prostě nevěří.
Stejně tak může být kromě problému s nadužíváním kritiky problém i s nedostatečně vyjadřovanou vděčností. Vděčnost je důležitá, když nám ji někdo prokáže, máme pocit důležitosti. Ukázat, že si někoho upřímně vážíme, toho, jaký je a co pro vás dělá, může náš vztah ovlivnit k lepšímu.
Neumíte naslouchat
Možná nemáte problém s nadměrným kritizováním, ale problém s ním spojený – neumíte naslouchat. Naslouchání je přitom pro zdravou komunikaci naprosto klíčové. Pokud se vám lidé spíše vyhýbají a straní se vás, přestože vy máte pocit, že jste si s nimi užili skvělou konverzaci, může to být kvůli tomu, že jste celou dobu mluvili jen o sobě.
Zatímco vy jste si tak společenskou interakci užili na jedničku, váš protějšek se možná nedostal ke slovu nebo během hodinové konverzace nedostal ani jednu otázku. Může se cítit nedoceněný. Nedostatečné naslouchání pak může na druhé působit velice arogantně.
Za vším stojí psychologie
Určití jedinci se sociálních interakcí straní, protože pro ně mohou být stresové. Zatímco jeden si pozornost ostatních užívá, druhý se bojí ztrapnění a podobně. Právě přehnané analyzování sociálních situací, toho, jak nás vnímají ostatní a zda jsme se nepostarali o pořádný trapas, vede často k postupnému vyhýbání se sociálním interakcím.
Minimálně během nich působí jedinec nepřirozeně, většina naší komunikace se totiž odehrává neverbálně. Na člověku je tak poznat nervozita i „social awkwardness“, což je anglický pojem vyjadřující podivné chování vznikající během sociálních interakcí.
Je ovšem prokázáno, že je dobré se situacím, které nám lehké úzkosti způsobují, vystavovat, abychom snížili pocity úzkosti. Podobně smýšlejícím lidem také pomůže v překonání onoho bloku například terapie.
Konfrontace? Tak to nikdy!
Bojíte se nepříjemných situací? Konfrontace může být jistě nepříjemná, zvlášť, pokud víme, že jí bude svědky více lidí nebo že nás čeká shledání s někým, koho bychom nejraději už v životě neviděli. Právě způsob, jakým konflikty řešíme, nás jako osobnosti velmi posouvá kupředu.
Pokud konflikt vyřešíme diplomaticky, může nám vzrůst sebevědomí. Při vyhýbání se konfrontaci naopak hrozí, že se naučíme od problémů utíkat a budeme náchylnější ke stresovým situacím, které nedokážeme správně zvládat. Každý vztah si navíc projde sem tam i nějakou tou hádkou, přátelství nevyjímaje.
Zdroje: geediting.com, experteditor.com.au, biblescripture.com, apa.org
