Téhle stavbě už zvoní hrana. Češi ji považují za ostudu architektury a nejradši by ji navždy smazali z mapy
Obchodní dům Prior v Jihlavě už desítky let rozděluje veřejnost i odborníky. Mnozí jej vnímají jako estetický problém, který narušuje historický ráz Masarykova náměstí.
Betonový kvádr s nevzhlednými rampami a zastaralým opláštěním podle kritiků neodpovídá charakteru prostoru, jenž by měl odrážet historické dědictví města. Navzdory dlouhodobé nespokojenosti se Prior stal nesmazatelnou součástí Jihlavy.
Atomový kryt a železobeton
Prior ale neměl sloužit jen k nakupování. Vzhledem k tomu, že je celá budova vybudována z železobetonu, počítalo se v podzemí dokonce i s protiatomovým krytem. Právě tento způsob konstrukce vždy spolehlivě utnul jakékoliv teoretické diskuse o možném zbourání budovy. Demolice by byla totiž extrémně finančně a časově náročná. Navíc o něčem takovém nemohlo město rozhodnout samo, budova mu totiž nepatří.
Nová dohoda odblokovala revitalizaci náměstí
V posledních měsících se objevila naděje na změnu současné podoby náměstí. Jednání mezi městem Jihlava a společností Le Cygne Sportif Groupe, vlastníkem Prioru, dospěla k dohodě, která umožní plánovanou revitalizaci Masarykova náměstí. Ta by měla začít v roce 2026. „Díky dohodě s majitelem obchodního domu budeme moct dokončit dokumentaci pro územní rozhodnutí, on ji nebude blokovat,“ uvedl pro server iDnes primátor města Petr Ryška.
Jednání se táhla řadu měsíců, přičemž zásadní spor se vedl o kompenzace nájemníkům Prioru za možné snížení tržeb během stavebních prací. Město nakonec přesvědčilo majitele, že udrží provoz obchodního domu i během rekonstrukce náměstí, a díky tomu mu nebude muset poskytovat finanční náhrady za případný ušlý zisk.
Revitalizace zahrnuje úpravu zásobovacích ramp Prioru, odstranění nevzhledného zábradlí a výsadbu stromořadí, které by mělo proměnit západní stranu náměstí v příjemný městský bulvár.
Historie Prioru: Od návrhů k realizaci
Současná podoba jihlavského Prioru má kořeny v 60. letech 20. století. Původně však vše mohlo dopadnout jinak. V roce 1968 vznikl architektonický návrh Růženy Žertové, která plánovala obchodní dům jako citlivě zakomponovaný objekt do historického centra. Budova měla mít dvoupodlažní prodejní prostory mezi dvěma kašnami na náměstí, přičemž střecha měla sloužit jako terasa. Památkově chráněné domy z historického souboru Krecl měly být zachovány.
Realita byla jiná. Komunistický režim nechal Krecl v noci 23. dubna 1974 odstřelit a mezi lety 1978 až 1983 zde vznikl Prior podle návrhu architekta Zdeňka Sklepka. Stavba byla typickým příkladem brutalistické architektury, která byla tehdy tlačena napříč celým Československem.
V průběhu let se Prior vystřídal v rukou několika různých vlastníků, což komplikovalo jakákoli jednání o jeho rekonstrukci a případném citlivějším zasazení do centra města. Nyní budovu vlastní společnost Le Cygne Sportif Groupe, přičemž hlavním nájemcem zůstává firma Prior Česká republika. I přes ekonomické výkyvy je budova stále komerčně využívaná a její budoucí proměna závisí na dohodách mezi městem a vlastníkem.
Jihlava se tak ocitá na křižovatce – otázkou zůstává, zda se podaří Prior architektonicky sladit s revitalizovaným náměstím, nebo zda zůstane nadále pěstí na oko ve středu města.
