Terezín: koprodukční drama z prostředí ghetta

Loni na podzim do kin dorazil snímek s názvem Terezín: Láska za zdí. Věnuje se reálným i fiktivním umělcům vězněným ve válečném ghettu Terezín.

Italský režisér Gabriela Guidi nechtěl vytvořit film na základě reálných událostí. Válečnou dobou se ovšem nechal inspirovat a jeho fiktivní zápletka má samozřejmě i reálné prvky. Jak už sám název napovídá, diváci se mohou těšit na zčásti romantický příběh v kulisách temného místa, kterým rozhodně Terezín za druhé světové války byl. Zároveň se ovšem bude jednat o velice emotivní záležitost, ukazující příšerné životní podmínky, v nichž museli vězni bojovat o vlastní život. 

Ústředními postavami jsou italský klarinetista Antonio a jeho snoubenka, virtuózní houslistka Martina, kteří po deportaci do Terezína zažívají svůj milostný příběh prolínající se s osudy dalších umělců. Různé formy umění byly na tomto jinak velice pochmurném místě impulsem, který mohl mnohé trápené vězně psychicky pozvednout.

Přímo v místním muzeu si můžete dodnes prohlédnout mnohé odkazy, které na tomto místě nejen židovští umělci zanechali. Ať už se jedná o literární, výtvarnou nebo divadelní tvorbu. Opomenuta nesmí být samozřejmě ani nejznámější zde odehraná opera Brundibár hudebního skladatele Hanse Krásy. V ní si její autoři dovolili skrytým způsobem postěžovat na své věznitele a projevit sílu svého ducha.

V tomto snímku si zahráli italští herci Mauro Conte, Alessio Boni nebo Cesare Bocci po boku českých hvězd Marka Lambory, Dominiky Morávkové – Zeleníkové, Karla Dobrýho, Jana Révaie Nebo Petra Vaňka.

Zdroje: Autorský text, Bohemia MP, CSFD