Záludný kvíz: Otázky z hodin vlastivědy a občanské nauky. Zvládnete školní test ze socialismu?
Také jste vyrůstali v Československé socialistické republice, která trvala od roku 1960 do roku 1990? Pak si určitě vzpomenete na svá školní léta poznamenaná tehdy vládnoucím komunistickým režimem. Za socialismu bývalo zkrátka školství úplně o něčem jiném v porovnání s dnešní dobou.
V minulém režimu se těšili učitelé nebývale silné pozici a autoritě. Žáci je ve škole měli na slovo poslouchat a nejraději „mlčet a šoupat nohama“. Otázkou však zůstává, zda všichni pedagogové té doby byli v souladu s touto atmosférou. Například paní Hana jako učitelka a ředitelka základní školy tohle vše zažila a tvrdí: „Já nechtěla poslušné děti. Cílem neměla být poslušnost, ale spíš slušnost“.
Všudypřítomné nástěnky a propagandistické materiály
Za minulého režimu bývaly také ve školách velký hitem především nástěnky, na něž se věšely materiály propagující socialistické ideologie. Možná si tedy i dnes vzpomenete, že těmto prostorám vévodily fotografie Lenina, Gottwalda nebo Marxe a Engelse doplněné o informace týkající se 1. máje, Vítězného února 1948, vzniku KSČ nebo Velké říjnové socialistické revoluce. Chybět pak nemohly třeba polystyrenová písmena poskládaná do různých nápisů a zlaté lipové listy. Byla to opravdu zvláštní doba.
Všechno bylo postavené na osnovách
Během 60. až 80. let 20. století probíhala výuka ve třídách základních ale i středních škol zcela jiným způsobem než nyní. Učitelé tehdy rozhodně neměli volnou ruku, co se týká probírané látky. Museli dodržovat pevně stanovené osnovy týkající se rozsahu i témat – na což dokonce dohlížela i školní inspekce při hodinách. Žáci pak museli mít stejné učebnice schválené komunistickou stranou.
Vzpomenete si na témata, která jste jako děti probírali?
Školáci se v Československu učili podobné ne-li stejné předměty jako nyní. V rozvrhu žáků jste tak mohli najít český jazyk a literaturu s důrazem na díla podporující socialistické hodnoty nebo také povinnou ruštinu. Chybět samozřejmě nesměla ani matematika, fyzika, chemie, přírodopis, vlastivěda (dějepis a zeměpis), občanská nauka, tělesná výchova nebo hudební výchova.
Zkusíte si vybavit, jak znějí odpovědi na tyto typické dobové otázky, které jste možná i sami našli v testech?
- „Kdo byl Klement Gottwald a jakou funkci zastával?“,
- „Co znamená zkratka RVHP?“,
- „Jaké státy patřily do východního bloku?“,
- „Jaký význam měl 1. máj a jak se slavil?“,
- „Kdo byl Alexandr Sergejevič Puškin a proč je významný?“,
- „Jaké byly hlavní minerály těžené v Československu?“
Řešení k otázkám
- Klement Gottwald byl československý komunistický politik a prezident Československa v letech 1948 až 1953;
- RVHP znamená Rada vzájemné hospodářské pomoci – organizace pro hospodářskou spolupráci socialistických států;
- do východního bloku patřilo Československo, NDR, SSSR, Jugoslávie, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Albánie;
- 1. máj byl nejvýznamnějším svátkem komunistického režimu a slavil se masovými průvody a oslavami;
- Alexandr Sergejevič Puškin byl významný ruský básník a zakladatel moderní ruské literatury;
- v Československu se těžilo především uhlí, uran, železná ruda, kaolin a vápenec
Zdroje: autorský text, cs.wikipedia.org, prozeny.cz, cs.wikipedia.org
