Byl to největší kriminálník socialismu, ale dnešní důchodkyně by za jeho podpis daly poslední bon z Tuzexu
Film, o němž budeme tentokrát hovořit, je od těch ostatních velmi odlišný. Jestlipak vás napadá proč? Napovědět by vám mohl rok jeho výroby 1927.
Nic? Film je totiž ještě němý a vznikl těsně před příchodem zvukového filmu. Československých němých filmů bylo natočeno 183.
Němý film
Výrazem němý film se označují filmy, které neměly žádnou synchronizovanou zvukovou stopu, byly bez mluvených dialogů, ale i bez doprovodných ruchů, postrádaly filmovou hudbu či filmový zpěv. Hudba však němý film doprovázela. V malých kinech to bylo třeba z gramofonů. Byla totiž už od začátku považována za nepostradatelnou, neboť navozovala určitou atmosféru v sále a pomáhala při sledování filmu v divácích probouzet emoce. Takové filmy se ve světě točily zhruba 30 let. Myšlenka na zvukový film vznikla sice dávno, ale technicky to člověk dokázal provést až ve 20. letech 20. století.
Jediné, co pomáhalo pochopit mnohdy složitý děj, plný zápletek, byly takzvané mezititulky. Ty obstarávaly jak úvod do děje, tak dialogy postav, či vyprávění klíčových částí příběhu. Mezititulky měly často grafickou podobu, která vizuálně doplňovala či komentovala děj filmu. Vzpomínáte si na americké grotesky s Charlie Chaplinem nebo na Laurela a Hardyho? Byly to bláznivé a humorné kousky, při kterých nebylo mnoho slov zapotřebí. A diváci se váleli smíchy.
Milenky starého kriminálníka
Němý film s tímto názvem natočil režisér Svatopluk Innemann a do hlavních rolí obsadil Vlastu Buriana a Anny Ondrákovou. Vlasta Burian byl idolem své doby, naše babičky se o něj tehdy praly a i dnes jej obdivují ženy v Česku i na Slovensku, ačkoliv už nežije. A to natolik, že by za jeho podpis daly i poslední bon.
A o co se ve filmu jedná? Už podle herců lze předpokládat, že se jedná o komedii. A to pěkně bláznivou. Je plná podvodů, pletich a výmyslů o lupiči a vrahovi. A jediným cílem toho všeho je odradit jednu dívku od vdavek. A dojde i na milenky, což by mohli tehdejší muži hercům závidět. Role, kterou zde Vlasta Burian představuje, je jedna z jeho prvních, zatímco Ondráková už byla miláčkem publika nejen u nás, ale i v německy mluvících zemích.
Film je inspirovaný americkými groteskami. Jeho minutáž činí 127 minut, což tehdy nebylo obvyklé. Běžně filmy trvaly tak do 80 minut, delší se začaly točit až v 80. letech podle amerických thrillerů.
Jak uniknout ženění?
Předstírat zločince. Je zde využita dvojrole Vlasty Buriana, který hraje jak Cyrila Pondělíčka, tak lumpa Aloise Kanibala. Cyril Pondělíček přijíždí na zámek svého synovce Pardona a dozvídá se, že synovci se zalíbila jedna neznámá dívka, po níž začal pátrat. Pardon se však má podle dohody oženit s továrníkovou ztřeštěnou dcerou Fifi, kterou hraje Anny Ondráková. A tak je potřeba vymyslet plán, aby se Pardon dostal ke své tajemné milé a Fifi se ho vzdala. A tak se muži dohodnou, že si vymění své role: strýc bude předstírat, že je Pardonem a ten Cyrilem Pondělíčkem.
A aby to bylo všechno ještě více zapletené, Burian si vymyslí, že je lupič a vrah Kanibal, který se mu podobá, a to proto, aby Fifi od vdavek odradil. Jenomže ta zareaguje zcela opačně. Fifi je jím zcela fascinovaná (tedy Burianem, o němž se domnívá, že to je její předurčený ženich). A i tehdejší divačky mu byly značně nakloněné. A pak jsou tu další ženy: Pondělíčkova bývalá milenka a její dcera, která je právě tou dívkou, po níž Pardon pátrá, a do které se zamiloval. Už teď se to zdá být značně složité. A vytvořit film, kde není použito slov, to muselo být dost těžké. Vše muselo být znázorněno pohybem, gestikulací, mimikou herců a s pomocí mezititulků. Vypadá to tedy, že natočit dobrý film v němé éře bylo dost náročné.
Film byl v roce 2008 zrestaurován a v roce 2014 získal svou virážovanou podobu (rozuměj: při virážování je vyvolaný pozitiv „vykoupán“ v lázni určité barvy. V důsledku toho dochází k obarvení světlých částí filmové kopie).
