Tradiční polévka z jižních Čech dobyla české domácnosti. Znáte ji?

Oblíbená polévka patří mezi poklady tradiční české kuchyně. Svůj původ má v jižních Čechách, vařila se původně ve venkovských oblastech a vynesla si označení: jídlo chudých. Skládá se totiž z několika obyčejných surovin.

Je vydatná, zahřeje a zasytí i ty největší jedlíky. Nemusíte ji proto podávat jako předkrm, ale dokonale nahradí i hlavní chod. Navíc nádherně voní. Receptů na ni existuje nespočet, základ ale zůstává stále stejný. Různí se spíše jen koření a ingredience, které se do ní občas přidávají.

Královna houbových polévek

Kulajdě se přezdívá královna houbových polévek. Houby se do ní přitom původně vůbec nedávaly, s nimi je ale přece jen o dost lepší. Připravuje se proto hlavně v houbařské sezóně, pochutnat si ale na ní můžete kdykoli v průběhu roku, stačí, když čerstvé houby vyměníte za ty sušené, mražené nebo nakládané. Polévka vás nadlouho zasytí, obsahuje totiž brambory, smetanu a navíc je zahuštěná jíškou. Na její chuti se to ale rozhodně neodrazí, ta je díky octu poměrně svěží a příjemně nakyslá.

Poklad z jižních Čech

Kulajda je typickou jihočeskou polévkou. Pochutnávali si na ní šumavští horalové, kteří potřebovali doplnit sílu pro náročnou práci v lese. Původně se označovala jako jídlo chudých, skládala se totiž jen z několika obyčejných surovin, které byly vždycky po ruce, tedy z hub, brambor, cibule a mouky na zahuštění. Zjemňovala se pak mlékem a dochucovala kmínem, pepřem a hlavně koprem. Kyselost jí dodává ocet nebo kysaná smetana.

Z jižních Čech se pak kulajda rozšířila i do ostatních regionů, kde se připravuje v různých obměnách podle krajových zvyklostí a rodinných tradic. Původně se vařila hlavně ve venkovských oblastech, kde byl přístup k lesům bohatým na houby. Postupně ale pronikla i do měst a stala se nedálnou součástí české kuchyně. Díky své unikátní chuti a tradičním surovinám ji dnes najdete i na jídelníčku mnoho restaurací, které se specializují na českou gastronomii.

Název obestřený tajemstvím

Polévka zaujme i svým názvem. Teorií o tom, jak vznikl, existuje hned několik. Ani historikové se nemohou shodnout, která je ta pravá. S největší pravděpodobností ale pochází z nářečních slov „zakulat“ či „zakudlit“, což znamená zahustit moukou. Polévka je totiž zahuštěná opravdu důkladně. Další teorie se přiklání k tomu, že jde o zkomoleninu, a sice jména populární jihočeské lidové kuchařky Adelajdy Kuhové. Ta sice žila na Šumavě, ale původem byla Němka, říkalo se jí proto Kuh Adelajde. Zkrácením pak vznikla ona dobře známá kulajda. Setkat se ale můžete s různými názvy, třeba na Vysočině se jí říká kudlanka a na Milevsku pro změnu kulimajda.

Jednoduchá příprava

Kulajda je známá svou jednoduchou přípravou. Klíčem k úspěchu jsou ale kvalitní suroviny. Potřebovat budete 500 gramů brambor, které si oloupejte a nakrájejte na malé kostičky. Dále 200 gramů hub, ideální jsou hříbky, ale můžete vyzkoušet i lišky nebo hlívu, očistěte je a nakrájejte na tenké plátky. V hrnci rozehřejte 50 gramů másla a osmahněte na něm jednu velkou, nadrobno nakrájenou cibuli. Přidejte dva stroužky prolisovaného česneku a restujte asi minutu. Přisypte nakrájené brambory a houby, promíchejte a přidejte kmín. Vše zalijte litrem zeleninového vývaru nebo vody a přiveďte k varu. Vařte na mírném ohni asi 20 minut, dokud brambory nezměknou. Pak už přichází na řadu zahušťovací část. V misce rozmíchejte 250 mililitrů smetany ke šlehání se lžící hladké mouky a směs postupně za stálého míchání vlévejte do polévky. Přidejte nasekaný kopr a dochuťte třemi lžícemi octa, případně ještě solí a pepřem. Kulajdu podávejte horkou, ozdobte ji čerstvým koprem a vejcem, buď vařeným natvrdo, nebo ztraceným.

Zdroj: toprecepty.cz, dumazahrada.cz, lifee.cz