Kdo vyrůstal na téhle staré české pohádce, má srdce na správném místě. Viděli jste ji alespoň 1x?

Pohádka, která ovlivnila celé dětství, a to hned několika generacím. Dnes už ji znají hlavně nostalgici. Podívejte se, zda ji poznáte také.

Tahle pohádka je jedním z nejvýznamnějších filmových počinů z období Československa. Dokázala oslnit mnoho lidí, ať už Čechů nebo i zahraničních diváků. Dnes je to více než padesát let od její premiéry. Za tu dobu se stala symbolem nostalgie a retra, které si připomínáme každým rokem. 

Tento snímek připomíná dobu, kdy pohádky měly své určité, a pro mnohé nezapomenutelné, kouzlo. Generace dětí na ní vyrostly a dnes si připomínají odvážnou hlavní hrdinku a její příběh. Poznáte, o jaké pohádce je řeč?

Pro všechny již známý příběh

Nostalgická pohádka z roku 1973 je známá mimo jiné hlavně svým příběhem. Známe ho totiž všichni a řada z nás na ní vyrůstala. Nejedná se o žádný jiný film než Tři oříšky pro Popelku. Příběh vypráví o dívce jménem Popelka, která po smrti svého otce žije s macechou a nevlastní sestrou. I přes to, že k ní osud nebyl milý, si zachovala svou milou tvář a laskavé srdce. To se však o její maceše ani o sestře říci nedalo. 

Radost a částečné vysvobození z teroru jí přinesou tři oříšky, ve kterých dostane plesové šaty a střevíčky. Rozhodne se proto navštívit ples na nedalekém zámku. Při příchodu prince ihned zaujme a ten se jí snaží blíže poznat, ovšem marně. Jak je u Popelky zvykem, musí být do půlnoci doma. Proto i naše česká Popelka utíká a při tom ztratí svůj střevíček. Princ se ji posléze snaží najít a nakonec se mu to podaří. Popelku si odvede a maceše s nevlastní sestrou nezbyde nic jiného, než oči pro pláč.

Pohádka překročila hranice

Příběh Popelky jsme jako děti měli rádi všichni. Ta naše česká verze v sobě má kouzlo, které se dostalo až za hranice. Tři oříšky pro Popelku se natáčely nejen v českých lokalitách, ale také u našich sousedů. Byl to především zámek Moritzburg v sousedním Německu, kde bylo natočeno mnoho scén. Právě v této zemi je náš snímek velmi známý a oblíbený. 

Podobně jako tady se i u nich stal klasikou, kterou si pouští každoročně na Vánoce. U našich německých sousedů se pohádka nevysílá pod původním českým názvem, ale v překladu. V televizi ji najdete pod názvem „Drei Haselnüsse für Aschenbrödel,” doplňuje blesk.cz. Známá je také v o něco vzdálenějších zemích, jako je například Norsko. Tam naše Tři oříšky zbožňují. Dokonce se stala součástí jejich vánočních tradic.

Natáčení bylo náročné

I přesto, jak je celá pohádka skvěle natočená, se celý proces tvorby neobešel bez komplikací. Například se kvůli nedostatku sněhu musel použít umělý, který byl vyrobený z rybích kostí. Dokážete si asi představit, jak moc nepříjemné muselo být v takovém prostředí natáčet. Značnou komplikaci představoval i kůň Jurášek, který kvůli právům zvířat nemohl být převážen přes hranice. Pro natáčení tedy použili koně dva, přičemž jednoho měli v Česku a druhého v Německu.

Hlavního herce Pavla Trávníčka museli předabovat, protože měl silný moravský přízvuk a pro pohádku se to nehodilo. Režisér z přízvuku nadšený nebyl, „a tak nechal prince předabovat Petrem Svojtkou,” doplňuje portál liberec.rozhlas.cz.

Z pohádky se stala nostalgie

Všichni se nejspíš shodneme na tom, že tato pohádka zůstane navždy v našich srdcích. A je k tomu hned několik důvodů. Dnes se pohádky natáčí pomocí mnohých efektů, obsahují umělé prvky a nevíte jistě, co je realita a co ne. To však není případ Tří oříšků, které si zachovaly autenticitu. Byly použity ručně šité kostýmy, nepřidávaly se žádné digitální efekty a celému filmu bylo dodáno takové zvláštní kouzlo. Takové, které v novodobých snímcích nenajdete.

Při sledování této pohádky s Libuškou Šafránkovou vás zákonitě spláchne vlna nostalgie. Libuška pohádku povznesla na úplně jinou úroveň. Ve své roli byla svá, velmi milá, příjemná a v neposlední řadě také přirozená. Nejen díky tomu se stala oblíbenou i v zahraničí – jak pohádka, tak Libuška.

Zdroje: cs.wikipedia.org, blesk.cz, liberec.rozhlas.cz