Tuto rybu jíme běžně, ale obsahuje jedovatý kov. Může poškodit mozek i ledviny
Ryby jsou považovány za zdravé, obsahují řadu prospěšných minerálů a známé omega-3 mastné kyseliny. V Česku patří mezi oblíbence třeba losos, tuňák nebo makrela. Na trhu se však prodává i mořská ryba, která je známá hlavně mezi rybími fajnšmekry, jež si potrpí na výraznou a masitou chuť. Právě ta je však napěchovaná i látkami, které našemu tělu při časté konzumaci bohužel neprospívají.
Rybí maso je ceněno pro vysoký obsah omega-3 mastných kyselin, vitaminu B12, vitaminu D či minerálů jako jód a selen. V neposlední řadě pak obsahuje kvalitní bílkoviny. Kombinace všeho dohromady je koktejl plný prospěšných látek, které podporují zdraví srdce, mozku a imunitního systému. I když většina ryb přináší tělu benefit, některé mohou skrývat nebezpečí. Mohou totiž obsahovat toxické látky, které se v nich hromadí. Mezi takové ryby bohužel patří oblíbený mečoun.
Mečoun: Král rybího jídelníčku
Mečoun (Xiphias gladius) je jednou z největších ryb oceánů, známý svou výraznou chutí. Tento predátor se pohybuje v hlubokých vodách tropických a subtropických moří. Mečouni mohou dorůst až do délky 4,5 metru a vážit přes 500 kilo, takže jsou to pořádní macci. Je opravdovým požitkem pro fajnšmekry, kteří si nemohou vynachválit jeho výraznou chuť a zážitek masitého sousta. Je tu však malý zádrhel. Vzhledem k tomu, že se živí menšími rybami a chobotnicemi, stává se jeho maso bohatým na živiny, ale zároveň také na škodlivé látky, které se v těle predátorů hromadí.
Mečouni jsou loveni hlavně ve vodách Atlantského oceánu, Středozemního moře a Tichého oceánu. Rybolov je prováděn často za použití speciálních návnad a háků, protože tato ryba je silná a bojovná. Její maso je velmi oblíbené v luxusních restauracích po celém světě a často se servíruje jako steak nebo grilovaný filet. O jeho chuťový zážitek je takový zájem, že mnohé země, například Spojené státy, omezují jeho lov kvůli udržitelným zásobám a zamezení přelovení této populární ryby.
Rizika konzumace mečouna
Mečoun je jednou z ryb s nejvyšším obsahem rtuti. Tento těžký kov se v tělech velkých ryb kumuluje a může mít toxické účinky na lidské zdraví, zejména pokud si jej dopřáváte pravidelně. Mečoun může obsahovat i 1,0–1,5 mg rtuti na kilogram masa, což je vysoké množství, pokud vezmeme v úvahu doporučené limity pro bezpečnou konzumaci ryb. Rtuť je neurotoxická látka, která může poškodit centrální nervový systém, a to především u malých dětí a těhotných žen. U dospělých může dlouhodobá konzumace ryb s vysokým obsahem rtuti vést k problémům s pamětí, únavě nebo k svalové slabosti. U těhotných žen a dětí navíc může vysoká expozice rtuti negativně ovlivnit vývoj mozku a nervového systému.
Kolik ryb je příliš?
Světová zdravotnická organizace doporučuje pro ryby s vysokým obsahem rtuti omezenou konzumaci. Dospělí by měli mít na paměti, že konzumace mečouna jednou týdně je maximální hranicí. U dětí a těhotných žen je lepší být ještě opatrnější. Omezení těchto druhů ryb může být klíčové nejen kvůli obsahu rtuti, ale i proto, že děti a vyvíjející se plod v těle těhotné ženy jsou k jejím účinkům obzvláště citliví. Navíc existují organizace a weby, které sledují úroveň znečištění u jednotlivých druhů ryb a mohou spotřebitele informovat o bezpečné míře konzumace. U mečouna ale zůstává doporučení nejíst ho často, jelikož jednou nahromaděná rtuť se z těla odstraňuje jen velmi pomalu.
Nemusíte se kulinářskému zážitku z mečouna vyhýbat úplně, ale spíše omezit jeho konzumaci. Alternativou jsou pak ryby s nižším obsahem rtuti, jako je losos, makrela nebo sardinky. Případně můžete zvolit malé porce mečouna a zřetelně dbát na pestrost stravy, aby riziko hromadění rtuti v těle bylo minimální. Bohužel neexistuje žádný způsob úpravy, který by dokázal rtuť z masa efektivně odstranit. Proto je nejlepší volbou obezřetnost a střídmost při jeho konzumaci. Pokud chcete vyvážit chuťové požitky s bezpečím, omezte jeho konzumaci, nebo si pochutnejte na zdravějších alternativách. Dobrým pravidlem je střídat různé druhy ryb, aby se minimalizovalo riziko nahromadění toxických látek.
Pomůže zpracování masa?
Bohužel tepelné zpracování, vaření, ani grilování nedokáže rtuť z rybího masa odstranit. Rtuť se v mase váže a tepelnou úpravou se její koncentrace nesníží. Mnozí lidé si myslí, že marinování nebo zmrazení ryby může pomoci snížit obsah nežádoucích látek, ale u těžkých kovů, jako je rtuť, tomu tak není.
Zdroje: epa.gov, fda.gov, Repositive.io, Texas Real Food