V Česku máme raritu, kterou jinde skoro nenajdete. Ale cesta k ní nahání hrůzu

Nevede k němu ani cesta, ani most, ani pravidelná lodní doprava. Tichý svědek jedné zaniklé obce na jihu Moravy totiž stojí na ostrově. Z obří vodní plochy přehradní nádrže na řece Dyji vyčnívá jako memento. Výstavbě přehrady totiž musela ustoupit celá vesnice a kostel je to jediné, co z ní zbylo. 

Až budete projíždět vinařským krajem okolo Mikulova a Pohořelic, střihněte to někdy přes jednu z největších tuzemských nádrží, kterou protíná silnice ve směru od Brna na Rakousko. Z vodní plochy se před vámi zničehonic vynoří silueta jediného ostrovního kostela v České republice a nejstaršího románského kostela u nás. Byl totiž postaven už na přelomu 12. a 13. století, a od té doby čelí jedna z nejvýznamnějších sakrálních památek jedné ráně osudu za druhou.

Pohled, z kterého se tají dech

Kostelík je totiž raritou nejen na našem území, ale i na evropské poměry. Podobně ikonický kostel, vyčnívající přímo z vodní plochy, najdete totiž už jen ve Slovinsku na jezeře Bled. Není běžně přístupný, a tak si jej můžete prohlédnout pouze při cestování autem, případně ze záběrů z dronu či fotografií. Nachází se totiž v přírodní rezervaci, kam je od roku 1994 zakázán vstup. Dostat se tam můžete pouze „načerno“ na bruslích, když Novomlýnské nádrže jednou za Uherský rok zamrznou.

Po zatopené obci zbyl jen kostel

Jestli jste fanoušky vinařské komedie Bobule, možná už tušíte, že jsme v oblasti Novomlýnských nádrží, a tím kostelem je Mušovský kostel sv. Linharta. Stojí totiž na místě bývalé obce Mušov jako jediná stavba, která přežila zatopení obce kvůli stavbě vodního díla. Původní románský kostel měl o polovinu menší půdorys než dnes, k jeho zvětšení došlo až při gotické přestavbě. Stavitelé rozšířili loď kostela a starý presbytář nahradili prostorným kněžištěm. Zajímavý je i patron, kterému je kostel zasvěcen. Už ve středověku se totiž stal cílem poutníků putujících ke svatému Linhartovi, patronovi vězňů a zločinců. Tato tradice se tady zachovala až do poloviny 17. století.

Zmítaný osudem

S osudem kostelíka si zahrála Třicetiletá válka, kdy zanikly poutě a zdejší farnost byla přičleněná k nedaleké vesnici Perná. Další přestavba kostela přišla pak ve 2. polovině 18. století. Tentokrát šlo o barokní úpravy, díky nimž byla na místě původní románské věže vystavěna nová severní věž. Na začátku minulého století pak kostel prodělal poslední výraznou architektonickou změnu, kdy získal dnešní novogotickou podobu. Kolem kostela se nacházel i hřbitov. Samotná stavba je staticky zajištěná, generální oprava by ale vyšla na desítky milionů korun.

Opustit milovaný Mušov musely stovky lidí

I když starousedlíci výstavbě novomlýnských nádrží odporovali, museli obyvatelé Mušova na konci 70. let minulého století ustoupit výstavbě novomlýnských nádrží. Ještě předtím zanikly rozsáhlé vzácné lužní lesy s vzácnými druhy mokřadní fauny a flóry. Se zemí tady pak vojáci srovnali více než sto rodinných domů a přestěhovat se do nového domova muselo zhruba pět stovek lidí. V lednu 1980 byl pak Mušov vymazán z mapy Československa, o pár let později obec definitivně pohřbily miliony kubíků vody. Díky úsilí památkářů zůstal zachován alespoň kostel sv. Linharta, stojící na malém ostrůvku. A znovu se naplňuje zvláštní osud stavby. Od roku 2008 se totiž v létě o ostrůvek stará občanské sdružení Krok z Kyjova na Hodonínsku, které pracuje s drogově závislými lidmi.

Brána do Římské říše

Před 12 lety byl kostel převeden zpět do majetku obce Pasohlávky, u které se nachází i oblíbený letní kemp. Oblast je také vyhlášeným rybářským rájem. Kdo má prut, jezdí chytat na Mušov. Historie tady dýchá na každém kroku. Nedaleko odtud byla nalezena Věstonická Venuše, vzácný pravěký artefakt, dokládající kult ženy. A pokud se přesunete přes vodní nádrže na jihovýchod, dostanete se do Pavlova, kde můžete navštívit moderní terénní expozici Archeopark Pavlov. Projdete se kolem odkryté části skládek mamutích kostí, ponechané po archeologickém výzkumu přímo na jejím původním místě.

Interaktivní expozice je začleněná do moderně pojaté architektury a představuje osídlení regionu před 25–30 tisíci lety v období takzvaných lovců-sběračů. V blízkém Mikulově zase můžete navštívit jeho dominantu, barokní zámek s archeologickou expozici Římané a Germáni v kraji pod Pálavou.

Zdroje: www.kudyznudy.cz, fajnvylety.cz, brnensky.denik