V zajetí démonů 2: Příběh manželů, ze kterého vám bude běhat mráz po zádech, a několik zajímavostí
Po úspěchu prvního dílu V zajetí démonů (2013), který se odehrával v roce 1971 v Harrisville na Rhode Islandu, se James Wan rozhodl o tři roky později zfilmovat příběh případu Warrenových, který se odehrává v anglickém Enfieldu. V tomto článku si příběh zrekapitulujeme a zmíníme i několik zajímavostí.
Příběh začíná v roce 1976 v Amityville. Eda (Patrick Wilson) a Lorraine (Vera Farmiga) povolala církev poté, co rodina Lutzových utekla z domova. Lorraine přijde na to, že Ronald nebyl jen blázen a vidí tam démona, který mu to nařídil. Vidí démonickou jeptišku (Bonnie Aarons). V úvodních titulcích se dozvídáme, že případ z Amytville vystřelil Eda a Lorraine do centra pozornosti, dozvídáme se také, že případ, který se bude řešit, se bude odehrávat v Enfieldu, který bude později srovnáván s případem z Amytville.
Po úvodu se okamžitě přeneseme do Anglie do roku 1977, kde vidíme Janet (Madison Wolfe) a její kamarádku, jak kouří cigaretu a jsou přistiženy ředitelkou školy. Brzy poté vidíme, jak se po škole setkávají s její sestrou Margaret (Lauren Esposito) a bratry Billym (Benjamin Haigh), který má vadu řeči, takže ho všichni šikanují, a jejím druhým bratrem Johnnym (Patrick McAuley). Po příchodu domů se také setkáváme s jejich matkou Peggy Hodgsonovou (Frances O’Connor), která Jannet vynadá za kouření.
Po několika dnech vidíme, jak se Jannet v noci probudí a začne mluvit sama se sebou, čímž probudí svou sestru. Margaret si nejprve myslí, že se jí to zdá, ale když se Jannet přiblíží k její posteli, uslyší za svými zády: „Tohle je můj dům“. Jannet si pak lehne a Margaret nechá rozsvíceno a usne. Billy se v noci také probudí a jde se napít. Cestou zpět do svého pokoje vidí, jak se k němu hračka sama pohybuje, lekne se a jde vzbudit matku, která vstane a jde se podívat, co se děje. Nejdřív nic nezjistí a pak uslyší, že dole něco vrže, tak se jde podívat a vidí Jannet, jak sedí na židli, a zjistí, že má teplotu, tak jí řekne, že ráno do školy nepůjde.
Ráno sedí Jannet u televize, když najednou začne něco přepínat kanály. O chvíli později televizi vypne a znovu uslyší hlas, který jí říká: „Můj dům!“. Večer se Jannet znovu probudí, ale teď je to horší. Nejdřív z ní něco stáhne peřinu a pak se začnou třást postele, pak přiběhne matka a postele se přestanou třást. Nejdřív oběma nevěří, ale pak, když vidí, že se postele hýbou, dostane strach a běží k sousedům. Zde se setkáváme s Peggy Nottingham (Maria Doyle Kennedy) a Vicem Nottinghamem (Simon Delaney). Sousedka k nim zavolá policii, ale po prohledání domu na nic nepřijdou, pouze zjistí, že se pohnula židle a za zdí slyší bouchání. Policistka se poradí s knězem. Na místo přijíždí Maurice Grosse (Simon McBurney) a chce natočit úsek, ve kterém mluví s duchem. Během natáčení se mu podaří s ním promluvit. Následně církev zavolá Eda a Loraine, aby přijeli vyšetřit, zda se jedná o skutečnost, nebo jen o obyčejný podvod. Spolu s dvojicí přichází i novinářka Anita Gregory (Franka Potente), která si myslí, že celá věc je jen obyčejný podvod.
Než jsou Ed a Lorraine povoláni, vrátíme se trochu zpět a zrekapitulujeme jejich dosavadní malé zapojení do příběhu. Nejprve je vidíme, jak sedí v televizním pořadu a snaží se lidem vysvětlit, jak to celé funguje. Druhý den vidíme Eda, jak se brzy ráno probudí a začne malovat, přičemž namaluje jeptišku, kterou viděl ve snu. Téhož rána vidíme, jak spolu jedí a přidá se k nim Judy (Sterling Jerins.) Odpoledne Lorraine usne s knihou a má sen, ve kterém vidíme, jak Judi ukazuje na jeptišku a démon mizí. K tomu se přidá obraz namalovaný Edem a jeptiška se zhmotní, načež se jí Lorraine zeptá, kdo je a co chce. Démon na ni jen zakřičí a ukáže jí, že chce Eda zabít. V tu chvíli se probudí a vidí, že má poškrábanou knihu. O něco později je přijde navštívit kněz, který jim pustí magnetofon a požádá je, aby se na něj podívali. Lorriane nejprve odmítá, ale Ed ji přesvědčí, a tak se vydají do Enfieldu.
V Enfieldu se setkají s rodinou, vyslechnou si je a také si promluví s duchem, který jejich rodinu sužuje. Během rozhovoru zjistí, že jde o starého muže, kterému je 73 let, zemřel na infarkt v křesle a jmenuje se Bill Wilkins (Bob Adrian). Ed použije svůj kříž, který nosí s sebou, a stařec jim před svým odchodem zanechá nesmyslný vzkaz. Lorraine si zpočátku není jistá, co cítí, na jedné straně jim chce věřit, na druhé straně necítí přítomnost žádného zla. O několik dní později ji démon posedne a zmizí v kuchyni. Podaří se jim dostat do kuchyně. Když se však dostanou do kuchyně, nenajdou ji, a tak asistentka použije mikrofon, aby zjistila, zda ji náhodou neslyší. Nakonec ji najdou zaklíněnou v šachtě. Ed znovu použije kříž a duch zanechá druhý nesrozumitelný vzkaz. Bohužel novinářka je úspěšná a kamera jasně ukazuje, že jde o podvod. Peggy na základě toho, že jí nevěří, všechny vyžene z domu. Poté, co Warrenovi přijedou na vlak, Edovy pásky spadnou na zem a zkříží se. Napadne ho, že je všechny najednou pustí. Po spuštění kazet zjistí, že duch nemůže odejít na světlo, protože ho drží démon. Nakonec se vrátí k Peggy a pomohou jí. V závěrečných titulcích se dozvídáme, že: Enfieldské strašení se stalo nejlépe zdokumentovaným případem paranormálního jevu v historii. Peggy Hodgson po zbytek svého života žila v domě na Green Street. V roce 2003 tiše zemřela, když seděla ve svém křesle v obývacím pokoji… na stejném místě, kde před 40 lety zemřel Bill Wilkins.
Zajímavosti:
Producent uvedl, že Enfieldský případ je logickým pokračováním prvního filmu a je jedním z nejznámějších případů a jedním z nejlépe zdokumentovaných případů paranormální aktivity.
Wan se vyjádřil, že jedním z důvodů, proč si vybral tento případ, je změna prostředí. Pro režiséra je velmi důležitý romantický prvek Warrenových.
Křeslo pochází ze skladu rekvizit studia Warner Bros. Trochu ho upravili. Na stěně za křeslem je vidět plíseň, kterou také přidali.
Celý dům postavili ve studiu a aby na kameře vypadal reálně, trochu ho zvětšili.
Všechno, co se děje, jsou praktické efekty a na počítače se spoléhá jen minimálně.
Margaret a Janet byly pozvány na natáčení a na prohlídku kulis. Poprvé viděly Lorraine po událostech během natáčení filmu. Tedy po 38 letech.
Hudbu složilo 62 hudebníků. Píseň „ Křivý pán“ nahrály děti i dospělí.
Ve vystřižené scéně můžeme vidět, jak se Peggy šla převléknout po „sprše“ z rozbité pračky a slyšela v domě podivné zvuky. V další vystřižené scéně můžeme vidět plačící Janet, kterou později šikanují spolužáci.
Ve vystřižené scéně můžeme vidět, jak se Peggy šla převléknout po „sprše“ z rozbité pračky a slyšela v domě podivné zvuky. V další vystřižené scéně můžeme vidět plačící Janet, kterou později šikanují spolužáci.
Zdroje: autor, Blu-Ray: V zajetí démonů 2
