Zapomeňte na 10 000 kroků. Vědci boří mýtus, kterému jsme všichni věřili. Budete překvapeni
Pokud se cítíte provinile, že neujdete oněch 10 000 kroků, už nemusíte. Mýtus o magické hranici deseti tisíc kroků denně, která je klíčem ke zdraví a dlouhověkosti, se šíří světem už desítky let. Představa ranní procházky s krokoměrem na zápěstí odměřujícím každý krok na cestě k vytoužené desítce tisíc se stala pro mnohé symbolem zdravého životního stylu.
Nové výzkumy ukazují, že 10 000 kroků nemusí být pro každého ideální. Dnes, po letech výzkumů a analýz dat od desítek tisíc lidí z celého světa, se ukazuje, že optimální počet kroků pro zdraví je mnohem nižší.
10 000 kroků je pouze číslo z reklamy
Odkud se vlastně toto magické číslo vzalo? Jeho kořeny sahají až do Japonska roku 1964, kdy se v Tokiu konaly olympijské hry. Společnost Yamasa Clock and Instrument Company tehdy uvedla na trh krokoměr s názvem „Manpo-kei“, což v překladu znamená „10 000 kroků“.
Nešlo o výsledek vědeckého bádání, ale o chytře zvolený marketingový tah. Kulaté číslo 10 000 se snadno pamatuje a znělo dostatečně ambiciózně, aby motivovalo k nákupu. Kampaň byla úspěšná a číslo 10 000 se postupně vžilo jako obecné doporučení pro denní počet kroků. Ačkoliv prvotní záměr kampaně nebyl založen na vědeckých poznatcích, samotná chůze je pro zdraví nesporně prospěšná.
Vědci přinášejí nová čísla
Nové vědecké studie přinášejí detailnější pohled na problematiku chůze a jejího vlivu na lidské zdraví. Ačkoli se jednoznačně shodují na prospěšnosti pohybu, ideální denní dávka kroků se dle jejich závěrů zdá být nižší, než se původně předpokládalo. Navíc se čím dál více zdůrazňuje individualita a nutnost brát v potaz specifické faktory každého jedince.
Studie provedená na massachusettské univerzitě v Amherstu analyzující data desítek tisíc lidí ze čtyř kontinentů naznačuje, že optimální počet kroků pro dlouhý a zdravý život se pohybuje okolo 6 000, což odpovídá zhruba 4 kilometrům. Zajímavé je, že další kroky nad tuto hranici již dle studie nepřinášejí významný benefit z hlediska prodloužení života.
Jiná studie, publikovaná v European Journal of Preventive Cardiology, přichází s ještě nižším číslem. Podle jejích závěrů lze snížení úmrtnosti pozorovat již od 4 000 kroků denně a snížení kardiovaskulárního rizika dokonce již od 2 337 kroků. Tato zjištění však nejsou všeobecně přijímána a další studie je nedoporučují jako dostatečný denní objem chůze.
Studie se liší, avšak to podstatné zůstává
Další výzkum, publikovaný v časopise JAMA Neurology, se zaměřil na vliv chůze na kognitivní funkce. Studie zjistila, že cca 8 900 kroků denně zpomaluje pokles kognitivních funkcí a ztrátu objemu mozku u lidí s vysokým rizikem rozvoje demence.
Rozdílné závěry jednotlivých studií lze vysvětlit několika faktory. Především se liší metodiky výzkumů. Dále hraje roli i složení sledované populace. Studie zaměřené na specifické skupiny (např. senioři, lidé s chronickými onemocněními) mohou dospět k jiným závěrům než studie zahrnující širokou populaci.
Z výše uvedeného vyplývá, že neexistuje jedno magické číslo platné pro všechny. Ideální počet kroků je individuální a závisí na mnoha faktorech jako je věk, fyzická kondice, zdravotní stav a individuální cíle. Mladý a zdravý člověk může bez problémů ujít 10 000 a více kroků denně, zatímco pro seniora s omezenou mobilitou může být 6 000 kroků velkým úspěchem. Důležité je najít si vlastní tempo a postupně zvyšovat denní aktivitu.
Zdroj: denik.cz, stoplusjednicka.cz, blesk.cz
