Pro někoho legenda, pro jiného ostuda národa. Tohle byl největší komik socialismu
Jeden z největších komiků na československé scéně byl miláčkem lidí. Ztvárnil celkem 150 rolí a jeho kariérní počiny jsou připomínány dodnes.
Někteří se za něj styděli, jiní ho brali za největšího komika z období socialismu. Tento muž dokázal rozesmát celé Československo. Vyznačoval se nakažlivým smíchem a nezaměnitelným projevem. I přes to, že se nad jeho historkami bavily miliony lidí, zaplatil daň za svůj talent. Tento muž je nezapomenutelnou legendou, kterou v období socialismu nešlo přehlédnout. V tomto článku si přiblížíme jeho život.
Kdo byl největším komikem?
Mnohé z vás už možná napadlo, kdo je tím tajemným komikem, který bavil celou oblast Československa. Nebyl to nikdo jiný, než legendární Vladimír Menšík. Pocházel z poměrně početné rodiny, což mu dalo inspiraci pro tvorbu humorných vyprávění. Narodil se v roce 1929 v Ivančicích u Brna. K vystupování před lidmi ho přivedl už v mladém věku soubor písní a tanců Adolfa Pištěláka.
Při výběru budoucí školy si tímto směrem však nebyl jistý, a tak si vybral studium technického zaměření. Několik let poté pracoval v Brněnských strojírnách. Po nějaké době se však stejně nakonec přihlásil na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. Tu absolvoval v roce 1953, konkrétně v oboru herectví.
Začátky herecké kariéry
Po absolvování JAMU se dostal do Vesnického divadla. Následně působil v Divadle E. F. Buriana. Tam se kromě hereckého umění věnoval také zpěvu. Již za doby působení v tomto divadle se mu podařilo okusit si první filmové role, i když se jednalo o pouhé menší epizody.
Svět filmu ho však lákal čím dál více, a také se o něj více zajímal. Kvůli tomu se dostal do křížku s panem Burianem, který na filmařské umění měl vyhraněný názor. Nějakou dobu poté z jeho divadla odešel a stal se z něj herec na plný úvazek pro Filmové studio Barrandov. Tou dobou však studio nebylo příliš velké a herci v něm představovali spíše menší role.
Cesta na vrchol
Od nástupu do studia ztvárnil několik menších rolí. Svou první hlavní roli měl až v roce 1970. Jednalo se o komediálně laděnou pohádku Vražda Ing. Čerta. Svou významnou roli ztvárnil ve snímcích Jak utopit doktora Mráčka, Což takhle dát si špenát nebo v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Objevoval se také v seriálech, zajímavým příkladem mohou být Chalupáři. Dále se proslavil rolí vypravěče Karla Majera v Arabele.
Ve druhé polovině 70. let moderoval Menšík několik Silvestrů. Ty se dodnes berou jako zlatý fond televizní zábavy. Byl velkým bavičem a excelentním vypravěčem. „Vystupoval doslova ve stovkách televizních pořadů a ve filmu a televizi vytvořil přes 150 rolí,” doplňuje cs.wikipedia.org. Před kamerou se naposledy objevil v květnu roku 1988 v pořadu Abeceda. Tam tehdy promluvil, až nezvykle vážně, o svém zdraví.
V herectví se inspiroval
Ve své herecké kariéře se Menšík inspiroval tradicemi lidového vypravěčství a velkými hereckými osobnostmi komického typu. Měl svůj osobitý projev, díky kterému člověku snadno uvízl v paměti. Rychle mluvil, gestikuloval a měl jedinečný talent improvizovat. Tyto vlastnosti ho přirozeně předurčovaly k rolím v komediích, ale v průběhu své kariéry exceloval i v rolích dramatických.
Osobní život Vladimíra Menšíka
Komik byl ženatý celkem dvakrát. S první manželkou měl dvě děti. Jedním z nich byl syn Petr, druhým potomkem byla dcera Vladimíra. Se svou druhou ženou měli taktéž dvě děti. Jedním z potomků byl syn Jan, dalším dcera Martina. Martina je z Menšíkovo potomků jedinou, která šla ve stopách svého otce a stala se herečkou.
Komik už od mladých let trpěl astmatem, kvůli kterému byl nucen přestat pít alkohol a kouřit. Charakteristický pro něj byl sípot, který byl slyšet i při běžném rozhovoru s ním. Kvůli svému zdraví zemřel v roce 1988, dva dny po svém posledním výstupu před kamerou. Bylo to kvůli prasklému vředu, který způsobil krvácení do břicha. I přes bolesti se vydal na cestu do Brna, která mu byla osudnou.
Zdroje: cs.wikipedia.org, fdb.cz, kinobox.cz
