Za 35 tisíc ráno ani nevstanu. Beru německou mzdu a platím český nájem, jsem totiž chytrý

To, že si prací v Německu vyděláte mnohem více než v České republice, je jednoznačný fakt. Nelze se tak divit, že více a více Čechů tuto možnost využívá. Mnoho z nich navíc neplatí německé nájmy a za prací z ČR dojíždějí, díky tomu ušetří nemalé částky.

Česko-německé pohraničí je více propojené než kdy jindy a dalo by se říct, že se z naší strany každé ráno odehrává tichý exodus pracovní síly, která hledá lepší podmínky u západního souseda.

Česká vesnička v Německu

Čechů žijících na německé straně začíná být už poměrně velké množství a tvoří značnou část obyvatelstva. Bavorské městečko Bayerisch Eisenstein (Bavorská Ruda), sousedící se Železnou Rudou, je toho jasným příkladem. Pětinu jeho obyvatel tvoří Češi, kteří sem přicházejí za dostupnějším bydlením, kvalitnějšími službami, levnějšími potravinami a jak říkají místní, také větší pohodou.

Není vše jen růžové

V Bavorské Rudě dnes žije kolem dvou set Čechů. Mezi nimi je i Iveta, která se sem přistěhovala za svým manželem. Společně koupili byt jen za 2 miliony korun. Stejně jako další Češi využívá výhod společného evropského trhu, ačkoliv její rodina musí čelit i některým obtížím. V Bavorské Rudě totiž chybí škola, takže zůstává otázka, jak to bude s dětmi a jejich vzděláním.

Češi jsou i ve vedení obcí

Podobnou zkušenost sdílí i Jan Mosinger, který v Bavorské Rudě žije více než dvacet let. Jako zastupitel města je jedním z mála Čechů, kteří se aktivně zapojují do místní samosprávy. Mosinger sice netuší, kdo ho volil, ale vzhledem k počtu hlasů to nebyli jenom Češi, ale především Němci. „Bydlím tu dlouho, jsem součástí komunity, oni znají mě a já znám je,“ uvedl pro server iRozhlas.

A přestože proces integrace může být náročný, například zdlouhavá administrativa spojená s trvalým pobytem dětí, vidí v životě v Německu jednoznačné výhody.

Aš se vylidňuje

Ekonomická atraktivita Německa ovlivňuje také města jako Aš, která se kvůli odlivu pracovníků mění v jakousi „noclehárnu“. Z místního trhu práce mizí nejen kvalifikovaní řemeslníci, ale dokonce i policisté, kteří upřednostňují lépe placené pozice v německých továrnách.

Starosta města Dalibor Blažek upozorňuje na dlouhodobý trend, kdy české pohraniční oblasti slouží jako zdroj pracovní síly pro Německo. „Až přijde zase krize, Němci si dokáží velmi dobře ochránit trh. Čeští pracovníci můžou být první, kdo přijde o práci, a pokud se neudrží české firmy, nebudou mít Češi kam vracet,“ sdělil pro Seznam Zprávy Blažek.

Dvojnásobná průměrná mzda a přídavky na děti

Podle údajů Hospodářské komory je minimální mzda v Německu více než dvojnásobná oproti České republice. Zatímco v Aši si průměrný pracovník vydělá kolem 16 tisíc korun, za hranicemi si přijde na dvojnásobek. Tento rozdíl motivuje tisíce Čechů k tomu, aby se vydali za prací na západ.

Podle Eurostatu pracovalo ke konci roku 2017 v Německu téměř 46 tisíc Čechů, z nichž značná část dojíždí denně. V roce 2019 to bylo již 56 tisíc. Jedním z klíčových faktorů, které lákají české pracovníky, jsou příspěvky na děti známé jako „kindergeld“. Ty dosahují v přepočtu více než 4800 korun měsíčně na jedno dítě a představují významnou finanční podporu pro rodiny.

Výhody převažují

Přes všechny výhody se život a práce v Německu neobejdou bez výzev. Byrokracie, rozdíly v daňových systémech a uznávání kvalifikací představují pro přeshraniční pracovníky komplikace. Nicméně většina z nich se shoduje, že výhody převažují.

Čeští podnikatelé na to doplácí

Zatímco Německo z pohledu Čechů těží z přeshraničního zaměstnávání, české pohraniční oblasti se potýkají s nedostatkem pracovních sil. Místní podnikatelé čelí výzvám při hledání zaměstnanců a stále častěji se obracejí na pracovníky ze zahraničí. To však přináší nová rizika – například vysoce mobilní agenturní zaměstnanci mohou během pár dnů zmizet za hranice, kde dostanou lepší podmínky.

Zdroj: iRozhlas, Seznam Zprávy, Zaměstnání Německo, ČT24