Funkcionalismus v Brně: Vila Tugendhat láká obdivovatele z celého světa
Naše země je sice malá, ovšem co se architektonických skvostů týče, jsme na tom v poměru k velikosti velice dobře. Pomineme-li známé hrady, zámky a chrámy a posuneme-li se v čase trochu blíže k dnešní době, zjistíme, že i v moderních dějinách na našem území vznikaly stavby, které mají dodnes světový věhlas.
Abychom trochu napověděli, jaké stavbě se budeme věnovat, stačí dvě slova: funkcionalismus a Brno. Spousta z vás už možná tuší, že českou památkou moderních dějin, za níž jezdí turisté a obdivovatelé z celého světa, je unikátní brněnská vila Tugendhat. Její význam dokládá i fakt, že jde o jedinou českou moderní stavbu, která má tu čest být od roku 2001 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
Funkcionalistický skvost, který si majitelé dlouho neužili
Dodnes tak trochu pohnutý osud vily Tugendhat se začal psát na samém sklonku 20. let minulého století. Realizace vily, kterou si objednali manželé Franz a Greta Tugendhatovi, se zhostil věhlasný německý architekt Ludwig Miese van der Rohe, který se proslavil svým jedinečným talentem a smyslem pro detail a zároveň neústupností v oblasti navrhovaných řešení. Vila vyrostla na tehdejší poměry velmi rychle a šťastní majitelé se v prosinci roku 1930, po pouhých 14 měsících od počátku výstavby, mohli nastěhovat. Vzhledem k židovskému původu však ve vile mohli prožít pouze několik málo let. Před nacistickým režimem a perzekucemi utekli v roce 1939 do zahraničí.
Nadčasové vybavení, které ve své době nemělo obdoby
Vila byla od počátku stavby velmi výjimečná v tom, že prakticky neexistovala maximální výše stavebního rozpočtu. Otec Grety Tugendhatové, bohatý textilní průmyslník židovského původu Alfred Löw-Beer, slíbil celý projekt zaplatit jako svatební dar mladým novomanželům. Součástí daru byl i svažitý pozemek s úžasným výhledem, na němž vila stojí. Dle dochovaných historických záznamů se cena stavby před finálním dokončením, a to včetně nákladů na vnitřní vybavení a práci architekta, vyšplhala na tehdy neuvěřitelných 8 milionů korun československých. A právě tato tak trochu drzá okázalost už od počátku vilu a její majitele stavěla do kontroverzní pozice nejen v Brně, ale i v širokém okolí.
Neomezeným finančním rozpočtem dostal architekt volnou ruku ve výběru vybavení a použitých materiálů a na celkovém technickém a i designovém výsledku je to znát. Vila Tugendhat disponovala vůbec prvním klimatizačním systémem, který byl použit v domě rodinného typu. Součástí technického prostoru byla i rozlehlá a výkonná strojovna, která obsluhovala technické vymoženosti na tehdejší dobu nevídané. Šlo především o systém na spouštění oken do podlahy, elektronický zabezpečovací systém řízený fotobuňkou nebo systém topení a ventilace, který vháněl vzduch do místností pomocí průduchů a prostor tak nenarušovala žádná topná tělesa. Už samotná stavební konstrukce vily je unikátem, který se ve 30. letech 20. století na soukromých sídlech rozhodně nepoužíval, šlo o stavbu na ocelových pilířích s absencí obvyklých základů.
Co se týče nábytku a designových prvků, ani tady se prostředky nešetřilo. Proslulá onyxová stěna s unikátní schopností měnit barvy podle nasvícení, luxusní bílý travertin italského původu, extrémně vzácné a drahé dřeviny pocházející z Asie nebo individualisticky vyrobený nábytek na míru, tím vším se vila Tugendhat pyšnila.
V současné době je vila po nákladné rekonstrukci, a může dělat radost dalším a dalším obdivovatelům funkcionalistického umění. Pod záštitou brněnského muzea může vilu navštívit i široká veřejnost. Ale pozor, zájem je opravdu obrovský, a je proto nutné rezervovat si termín prohlídky předem. Ovšem stojí to za to. I lidé, kteří architektuře příliš nerozumějí, budou ohromeni krásou, čistotou a propojením prostoru, které z vily dělají opravdový světový skvost.
zdroje: e15.cz, denik.cz, idnes.cz, pravo21.cz, strednicechy.rozhlas.cz
