Zapomeňte na Trosky, tato gotická zřícenina vás ohromí
Zřícenina tohoto hradu je tak romantická a historicky významná, že sahá až do vlády Přemysla Otakara II. První písemná zmínka pochází totiž už z roku 1222. Mohutné torzo v kraji plném vinic je cílem mnoha turistů.
Možná jste mohutné zdi tohoto kdysi významného článku obranné hradské soustavy viděli někdy při toulkách úrodnou jižní Moravou nebo z rychlostní silnice vedoucí v blízkosti hranic směrem do Rakouska. Tyčí se na skále v nadmořské výšce zhruba 430 metrů. Když si dáte tu námahu a vyšlápnete si kamenitým terénem nahoru, odmění se vám toto místo neopakovatelným výhledem na okolní krajinu, a také jedno z největších vodních děl na Moravě – Novomlýnské nádrže. Hrad, který byl poškozený a následně opuštěný od Třicetileté války, tedy od první poloviny 17. století, od té doby chátral. Dochovaly se z něj jen mohutné zdi v typicky středověkém uspořádání a zbytky věží, které naznačují, jak původně tento mohutný komplex hradních budov vypadal.
Hrad obestřený mystikou
I když zbyly do dnešní doby jen zbytky, má toto místo skutečného genia loci a okouzlující atmosféru. Tou romantickou lokalitou jsou Dívčí hrady, známé také jako Děvičky, Maidberg nebo Dívčí hrady pod Pálavou, nacházející se na severním okraji Pavlovských vrchů, které jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Pálava. Před hradem stojí tři skalní útesy, ke kterým se váže až děsivá pověst. Podle ní jde totiž o zkamenělé dívky. Odtud pochází i název hradu. V jedné z pověstí to byla tatarská princezna a její družky, v jiné tři dcery pána hradu Arnulfa, které chtěl zneuctít ďábelský Trabaccio. V jiné opět tři neposlušné zámecké dcery zakleté svojí matkou. Za tichých nocí se prý od těchto kamenů ozývá tichý nářek.
Výšlap kamenitým terénem není pro padavky
Tato výrazná dominanta Pálavských vrchů je dostupná pěšky. Nachází se západně od obce Pavlov na příkré, ze tří stran nepřístupné skále, asi kilometr od nejvyššího vrchu Pálavy, Děvína. Z Pavlova sem vede značená turistická stezka. Výšlap k hradu je sice poněkud náročnější, ale výhled na malebnou krajinu ze zbytků dvoumetrových zdí opravdu stojí za to. Z otvorů po oknech a po střílnách je krásný výhled na Pavlov a Novomlýnskou nádrž, z druhé strany pak na Dolní Věstonice. Právě tam byla nalezena světoznámá Věstonická Venuše, vzácný artefakt v podobě sošky ženy, vyrobený již v pravěku. Zajímavé je rovněž torzo původní pětiboké patrové dělostřelecké věže při jihozápadní straně vápencové skály, která je z dochovaných ruin asi nejlépe zachovalým kusem původní stavby.
Z hradu rovnou na pohárek
Oblast je vyhledávaná milovníky přírody, historie i vinařství. Pavlov, Velké Pavlovice, Zaječí nebo jen pár kilometrů vzdálené Velké Bílovice jsou totiž proslulou vinařskou oblastí, kde na každém kroku narazíte na vinný sklípek s pohostinným vinařem. Zřícenina hradu Děvičky se nachází v Národní přírodní rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska, a proto je zde třeba respektovat podmínky ochránců přírody, například chodit pouze po turisticky vyznačených trasách. Také to znamená, že se tady nesmí létat na padácích nebo sem vjíždět na kolech.
Stepi a pastviny tady udržují volně se pasoucí koně
Můžete se tady setkat i s dalším zajímavým fenoménem. Vyskytuje se tu totiž několik druhů volně se pasoucích koní, které tam byly zavedeny pro pastvu a ekologickou údržbu krajiny. Nejznámější jsou exmoorští poníci, vysazení v oblasti pálavského Milovického lesa, aby tam pomohli udržovat přirozené stepi a pastviny. Podobají se původním divokým koním Evropy. Díky jejich pastvě je zdejší krajina lépe chráněna před zarůstáním agresivní vegetací, což prospívá vzácným rostlinám a živočichům. Kromě těchto poníků se tady můžete potkat s původním karpatským plemenem koně, zvaným huculský kůň. Obdivuhodná je jejich schopnost žít v přírodních podmínkách, zvládat členitý terén a přispívat k ochraně biodiverzity na Pálavě.
Zdroj: www.jizni-morava.cz, www.kudyznudy.cz, itras.cz/divci-hrady
