Zaskočí vás, co v dětství fascinovalo Karla Gotta. Pohřby pro něj hrály zvláštní roli
Karel Gott je nejslavnějším a nejoblíbenějším českým zpěvákem všech dob. Prodal desítky milionů nosičů hudebních alb a v anketě Zlatý slavík a později Český slavík získal celkem 42 ocenění. Jak však vypadalo dětství úspěšného a charismatického muže? A jakou zvláštní zálibu měl jako chlapec tento šarmantní a galantní muž?
Není žádným tajemstvím, že se Karel Gott narodil v Plzni do rodiny pozdějšího náměstka ministra těžkého průmyslu Karla Gotta a jeho ženy Marie. Byl jediným jejich potomkem a tak vyrůstal jako jedináček. Jeho snem nebylo stát se zpěvákem, ale malířem. Ostatně se také pokoušel o studium výtvarného umění, ale nebyl přijat. K malování se přesto během života dostal. Vraťme se však ještě zpět do jeho dětských let. A pojďme se podívat, co Karla Gotta zajímalo ještě mnohem dříve než malování nebo zpěv. Tomu neuvěříte!
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Prozradil to v autobiografii
Karel Gott se svým životem nikdy netajil a ve svých autobiografických knihách tak hovořil bez studu i o svém dětství. Mnoho lidí tak dnes už ví, co bylo největším koníčkem malého Káji. Ve své knize přiznal, že pokud měl v útlém věku nějakou vášeň, pak to byly smuteční obřady. „Bezelstně jsem se těšíval na pohřeb kteréhokoliv občana s výjimkou blízkých příbuzných,” přiznal se mistr. Každého zemřelého prý doprovázel až k vykopané jámě, nad kterou pronášel smuteční řeč farář. Karel Gott dokonce přiznal, že řeči sice vlastně vůbec nerozuměl, ale přesto ho dojímala až k slzám.
Je to poněkud zvláštní a výstřední koníček, ale je jasné, že malý chlapec to nemyslel vůbec nikterak špatně a obřady plné emocí ho zkrátka a dobře fascinovaly. Vždyť není divu. V minulosti se často stávalo, že lidé šli na obřad smutní a poté, co uložili nebožtíka do hrobu už šli ze hřbitova zvesela a vzpomínali na jeho život. A celý obřad kromě smutečního projevu doprovázela obvykle také hudba. Je jasné, že k té měl malý Karel Gott opravdu blízko.
Až potom ho lákalo malování
Už jsme zmínili, že Karel Gott vlastně vůbec nechtěl být zpěvák. Chtěl se věnovat spíše k malování. K tomu se dostal na základní škole. Nicméně, jeho tatínkovi se nelíbilo ani malování, ani zpívání. Pro synovy umělecké sklony prostě neměl vůbec žádné pochopení. Jako zodpovědný otec trval na tom, že je nutné se nejprve vyučit poctivému řemeslu. Podporu Karel Gott nacházel u maminky. Ta měla upřímnou radost z toho, že její syn maluje a snaží se také zpívat. Z jeho skvělé kariéry pak musela být maminka nadšená. Otázkou je, jak se maminka tvářila na fakt, že když měl Karel na kroužku uměleckého malování nakreslit obraz na libovolné téma, vybral si pohřeb.
A jak vypadala školní léta známého českého zpěváka? Poté, co se přestěhovali Gottovi v roce 1945 z Plzně do Prahy, stal se prý Karel rebelem. Jeho nejlepším kamarádem se stal kluk z třetí lavice, který byl zpupný vůči pedagogům. Prý to bylo období, kdy pro Karla škola ztrácela význam a výklady u tabule mu připadaly suché a zcela zbytečné. Sám se však nedokázal pedagogům vzepřít a vzhlížel tak k neposlušnému spolužákovi. Ani v tomto případě se však není čemu divit. Karel Gott byl přece jen kluk a ti mívají jiné záliby, než je zrovna školní výuka. Navíc v určitém věku k dětství prostě patří potřeba vše bojkotovat a nerespektovat autority. Ostatně později studoval bez potíží. Vyučil se elektromontérem pro montáž a provoz průmyslového zařízení a dokonce pracoval jako elektrotechnik ve zkušebně elektrických točivých strojů v ČKD Stalingrad v Praze 9 ve Vysočanech.
Zdroj: wikipedia.org, csfd.cz, expres.cz
