Do 10 sekund najdou slavného českého herce jen výjimeční lidé s talentem. Patříte mezi ně, nebo to nezvládnete?
V roce 1995 se český fiktivní všeuměl a génius Jára Cimrman dočkal pocty, jakou nemá kdejaká skutečná osobnost. V Olomouci dostala jeho jméno nová ulice. Na fotce vidíte, jak probíhalo slavnostní odhalení cedule. Sešli se tam nejen zvědaví místní, ale dorazil i někdo, kdo má s touto postavou hodně společného.
Mimochodem, pro ty, kteří to nevědí, Cimrman nikdy nežil. Je to výmysl, který se zrodil v hlavách Svěráka a Smoljaka v roce 1966. Tehdy v rozhlase běžel pořad s podivným názvem „Nealkoholická vinárna U Pavouka“ a tam padlo jeho jméno poprvé. Nápad se ujal a zanedlouho už fungovalo divadlo, které nese jeho jméno.
Svěrák, jeden z tvůrců, nedávno vzpomínal v rozhovoru pro Seznam, jak tohle všechno vzniklo. Prý si původně se Smoljakem mysleli, že až lidé přestanou na jejich hru chodit, vymyslí prostě něco nového. Jenže jak sám přiznal, u nich diváci nepřestali chodit nikdy. Těch patnáct her, které spolu vytvořili, se na divadelních prknech hraje nepřetržitě už přes padesát let.
Olomoucká ulice Járy Cimrmana
Mezi přítomnými na ní můžete najít i samotného Zdeňka Svěráka. Není to jednoduché, protože nestojí v popředí a nevyčnívá z davu. Přesně tak, jak to odpovídá jeho povaze. Ačkoliv je slavný, netouží být středem pozornosti. Svěrák, kterému v době pořízení fotografie bylo 59 let, stále aktivně pracuje. Svaly si člověk udržuje cvičením a mozek prací, to je jeho recept proti stárnutí, kterého se drží i po třiceti letech.
Divadlo, které přepisuje pravidla
Divadlo Járy Cimrmana, které Svěrák spoluzaložil, je svým způsobem unikát. Hraje stále všechny své hry, které kdy vznikly. Svěrák prozradil, že prvně hráli pouze dva dny v týdnu a vždy měli plno. Nakonec je tak k tomu, aby napsali další hry, dokonce nutily úřady. V současnosti je soubor Divadla Járy Cimrmana doplněný o mladší herce. Na jejich výběru se podílel i Zdeněk, který je v divadle generálním ředitelem. Je si vědom toho, že jejich hry nestárnou tak rychle jako on, proto za sebe hledal mladší náhradu.
Na svém kontě má Svěrák mnoho úspěchů
Zdeněk Svěrák patří k naprosté špičce mezi našimi herci a scenáristy. Podepsal se pod filmové klenoty jako „Na samotě u lesa“ nebo „Vesničko má středisková“. A samozřejmě nesmíme zapomenout na „Kolju“, na film, který se jako jediný z Česka může pyšnit zlatou soškou Oscara.
Spoustu filmů vytvořil také se spolupráci se svým synem Janem. Jedná se o filmy jako „Obecná škola“. Když režisér Vít Olmer odstoupil od natáčení „Obecné školy“, z Barrandova navrhli, aby film režíroval mladý, nezkušený Jan Svěrák. A zrodila se úspěšná rodinná tvůrčí dvojice.
Pro Svěráka je humor způsobem, jak se vyrovnat s těžkostmi. Tato filozofie se odráží i v Cimrmanově odkazu. Ačkoliv je tento fiktivní génius často líčen jako postava, která nikdy za svého života nedosáhla uznání, celý jeho příběh je vyprávěný s nadhledem a humorem. Stále vyprodaná představení tak dokazují, že Češi stále potřebují humor, který není podbízivý.
Kde Zdeňka na fotografii najdeme?
Zadíváte-li se na fotografii detailně, určitě Svěráka nepřehlédnete. A pokud náhodou ano, zaměřte se na postavu, která stojí přímo u okna. Ve světlém kabátu a pod černou čepicí se ukrývá jeden z našich nejúspěšnějčích dramatiků.
Jára Cimrman je skutečný český národní poklad. Podle „dochovaných“ zápisků tento génius předběhl svou dobu o celá desetiletí. Ve Vídni údajně učil mladého Gustava Mahlera základům kompozice a daroval mu několik svých nadčasových melodií. Jako kriminalistický expert pomáhal londýnskému Scotland Yardu při pátrání po Jacku Rozparovači, přičemž předložil revoluční teorii o identitě vraha. Cimrman také prý vynalezl jogurt, ale zapomněl si svůj recept patentovat, a tak sláva připadla někomu jinému.
Zdroje: radiozurnal.rozhlas.cz, irozhlas.cz, seznamzpravy.cz
