Václavu Vydrovi zemřela životní láska přímo při natáčení

To, že povídání o Daně Medřické začneme dynastií Vydrů, není omyl. Tato dvě jména k sobě totiž neoddělitelně patří. Dana nade vše milovala svého muže i svého syna, kteří jsou součástí zmíněného rodu.

Všichni jistě dobře znáte českého herce Václava Vydru. A zdá se, že je u všech generací oblíbený. Však také všichni jeho předkové měli umělecké geny. Jeho otec, Václav Vydra mladší (český herec a divadelní režisér, narozen roku 1902), dědeček – Václav Vydra starší (český herec a divadelní režisér, narozený roku 1876), i praděd (vojenský hudebník a kapelník).

Talentovaná rodina

Takže není divu, že Václav Vydra nejmladší umělecký talent podědil a stal se současným pokračovatelem rodu Vydrů. Ovšem nepolíbily ho múzy jen z otcovy strany. Václavovou matkou, což už možná mladší generace neví, byla významná divadelní, filmová i televizní herečka Dana Medřická. Ta rovněž dokázala zahrát cokoliv – roli tragickou i psychologickou a stejně tak komediální. Například maminku v televizním seriálu Taková normální rodinka. Její výkon – ale stejně tak výkon všech jejích ostatních kolegů – byl naprosto skvostný. Zdeněk Řehoř vzpomínal, jak překypovala nápady, vylepšovala dialogy a dodávala všem elán: „Dana byla tmelícím činitelem Rodinky.“ Přesto, že byl seriál natočen před několika lety nově, a v novém obsazení, mnoho diváků se vrací k původnímu zpracování a nedá na ně dopustit.

Na seriály nebyla Česká televize k Daně vůbec skoupá. Kromě jmenovaného hrála také v seriálu Byl jednou jeden dům, Nemocnice na kraji města, a také učitelku Zmatlíkovou v seriálu My všichni školou povinní. Tuto roli herečka už nestačila dokončit. Avšak scény, které natočila, se režisér Ráža rozhodl v seriálu ponechat.

Talent a srdce Dany Medřické

Patřila k nejobsazovanějším herečkám své doby. Měla neuvěřitelnou schopnost vystihnout jakékoliv charaktery. Však také na konzervatoř ji vzali po maturitě rovnou do druhého ročníku. Školu ale nedostudovala, mezitím totiž začala hrát profesionálně. V mládí prošla divadly v Brně i Plzni, od roku 1945 patřila k ansámblu Městských divadel pražských a od roku 1960 až do předčasné smrti byla členkou činohry Národního divadla.

Zde nelze nevzpomenout její mistrovský výkon v jedné z divácky nejúspěšnějších inscenací ND. Kočičí hra od maďarského autora Istvána Örkényho dosáhla tehdy neuvěřitelných 403 repríz. A kdyby Dana nezemřela, bylo by jich zcela určitě víc. Původně se toho od této inscenace příliš mnoho neočekávalo, hra byla spíš podprůměrná. To, co ale zažilo divadlo po premiéře, se v té době jen tak nevidělo. Aplaus byl neutuchající.  Herečka se o své Erži Orbánové vyjádřila takto: „Je to postava, ve které jsou skryty charaktery desítky žen. Snůška všech ženských ctností i nectností.“ Dana Medřická dokázala sáhnout do nitra svých postav a předložit je divákovi!  Když ND uvádělo Kočičí hru i po osmi letech – tříhodinové představení, mnohdy i dvakrát denně – říkala Dana v nadsázce, že bude hrát Erži i na smrtelné posteli.

Herečka podcenila včasnou léčbu

A ono se to skoro stalo. Když Dana Medřická točila svůj poslední film Konec zázraku maďarského režiséra Jánose Vésziho, velice ji zmáhalo cestování mezi Prahou a Budapeští, neboť už měla potíže se srdcem. Lékařka ji tehdy poslala na EKG, s doporučením, aby se šetřila, ale Dana ještě předtím šla na synovo představení v divadle. A tak se stalo, že premiéry svého posledního filmu se nedočkala. Dostala infarkt, s nímž se snažila bojovat skoro celý týden. Tento souboj ale prohrála. Dana Medřická odešla v necelých 63 letech.

Od roku 1968, kdy vystoupila z KSČ, byla Dana pronásledovaná režimem. Její nepřátelé a intrikáni dokonce chtěli zabránit poslednímu rozloučení s Danou Medřickou v Národním divadle. Luděk Munzar se na jejím pohřbu vyjádřil: „V jejím případě je smrt krutě nespravedlivá. Vzala si nejen umělkyni na vrcholu tvůrčích sil, nýbrž i životem zkoušenou ženu na prahu nových nadějí.“

Ztráta nejdražších a pracovní vytížení ji uštvalo

I když Dana dokázala někdy působit velmi nepřístupně, uvnitř ní se skrývalo mnoho energie. A to i přesto, že její soukromý život nebyl jen procházka růžovou zahradou. První syn se rovněž jmenoval Václav, ale zemřel, když mu ještě nebyl ani rok. A Václav Vydra nejmladší, jenž byl v podstatě vymodleným dítětem, neboť trvalo celých deset let, než Dana znovu otěhotněla, přišel o staršího bratra. Ale zdědil po něm jméno – taková totiž byla rodinná tradice u Vydrů.

Pak přišel čas odchodu jejího manžela. I když Václav Vydra mladší umíral dlouho (trpěl roztroušenou sklerózou) a konec se dal předpokládat, Daně se tehdy zhroutil celý svět. A o to víc se upnula na syna. V šedesáti letech ještě potkala novou lásku, Španěla Artemia Preciosa Ugarte, ale jejich štěstí trvalo necelé dva roky.

Na webu TVGuru jsme pro vás připravili také příběh hereckého kolegy Dany Medřické, a to Karla Högera, který ze všech žen stejně nejvíc miloval svoji matku.

Zdroje: Wikipedie, IDnes, ČSFD